Ministerstvo zemědělství navrhlo úplný zákaz vystupování a drezury zvířat v cirkusech. Stále přibývá aktivistů, kteří bojují za cirkusy bez zvířat, ovšem podle veterináře MVDr. Dušana Usvalda, který pravidelně navštěvuje dvacet českých cirkusů, k žádnému týrání nedochází „Nastavme požadavky tak, aby zůstali jen ti nejlepší. Ale nepropadejme zbytečné hysterii a neničme dlouhodobý vztah člověka se zvířetem,“ říká v rozhovoru.

LN: Co říkáte na připravovaný zákaz vystupování zvířat v cirkusech?
Je velikou škodou, že lidé, kteří se chystají tento zákaz zavést se neopírají o jasné podklady odborníků, kontrol veterinární správy a samotných majitelů cirkusů. Zdrojem často zavádějících informací je současná, uměle navozena hysterie společnosti, mnoho let staré fotografie a videa, neodborní lidé z různých neziskovek, kteří nemají žádnou zkušenost a ani praxi v dané problematice. Tito lidé bez jakéhokoliv důkazu šíří lži a pomluvy a místo konkrétního označení daného problému paušalizují a snaží se převést problém na všechny cirkusy u nás. Pak dochází k překrucování vnímání práce člověka se zvířetem, ničení historie a kultury a omezování podnikání.

LN: Myslíte si, že Ministerstvo zemědělství  tento zákon prosadí? 
Je těžké odpovědět na tuto otázku, přál bych si, aby nikoliv. Nejde zde jenom o cirkusy a zvířata v nich, jde o další chovatelství a odvětví. Zákaz je podle mě až na posledním místě. Udělejme vše proto, aby se zvířata měla dobře, zpřísněme podmínky jejich chovu a nastavme požadavky tak, aby zůstali jen ti nejlepší. Ale nepropadejme zbytečné hysterii a neničme dlouhodobý vztah člověka se zvířetem.

LN: Jaké mají podle vás zvířata podmínky v českých cirkusech?
Za svých deset let veterinární praxe jsem se setkal v cirkusech s různými podmínkami. Také se tyto podmínky vyvíjí v závislosti na čase a stupňujících se nárocích doby. Můžu však s čistým svědomím říct, že všechny cirkusy, o které veterinárně pečuji se snaží vytvořit maximálně nejlepší podmínky pro svá chovaná zvířata, i nad rámec stanovené zákonem, vyhláškou nebo doporučením.

LN: Setkal jste s týráním zvířat v některých cirkusech?
U nás v Čechách je asi třicet cirkusů, já jich kolem dvaceti veterinárně servisuji. A můžu říct, že za celou dobu, co cirkusy dělám, jsem se nesetkal s žádným týráním zvířat v cirkusech, do kterých dojíždím.

LN: Kde tedy lidé, kteří bojují za cirkusy bez zvířat, berou podněty pořádat protesty proti cirkusům se zvířaty?
Podle mě všechny tyhle protesty a boje takzvaných ochránců zvířat vycházejí z veliké neznalosti a nepochopení biologie zvířat obecně, chovu, tréninku chovaných zvířat a historie samotných cirkusů. Lidem, především ve velkých městech, chybí základní znalosti a přehled o zvířatech a jejich chování. Staví je na nebo nad úroveň člověka, považují zvíře za modlu. To je však liché uvažování. Lidé se čím dál více vzdalují přírodě a žijí ve falešné iluzi pseudoochranářství. Mají potřebu protestovat mnohdy proti tomu, o čem ale vůbec nic neví a čerpají z propagand zaujatých lidí. V dnešní době je moderní ověřovat si fakta, to však tito „ekoteroristé“ nečiní. Člověk odedávna choval zvířata, pro práci, radost i užitek. Ochočoval je a také využíval ke své potřebě, zároveň jim také rozuměl. Totoby si měli uvědomit všichni ti, kteří mají potřebu do této problematiky přispívat.

MVDr. Dušan Usvald.

 

LN: A co videa a různé fotografie to nejsou materiály, z kterých by aktivisté mohli vycházet?
Jak jsem říkal, ověřujme si fakta, když nás k tomu všichni vybízejí. Takových starých fotek a videí je jistě dost na internetu. Pokud někdo takové video pořídil, určitě se našel správní orgán, který takovou věc prošetřil a zjednal nápravu. Pokud ne, je to chyba toho úřadu. Také nemůžeme ukazovat donekonečna v novinách fotku Jiřího Kájínka, jeho případ je totiž dávno uzavřen. Uvedu příklad - během vystoupení jednoho cirkusu Bagdasarových v ruském Magnitogorsku dostala tygřice epileptický záchvat, a proto drezér k ochraně sedících diváků použil hůl a vodu. Některá média z pořízeného videozáznamu vystřihla pouze část a tu pak použila jako jasný důkaz týrání zvířat v cirkuse. Tak kde se nachází pravda?

LN: Já viděla konkrétní videa, na kterých zvířata mučí a svazují je při výcviku, to vám přijde v pořádku?
Rád se na tyto videa podívám. Video je jasný důkaz týrání konkrétní osobou konkrétního zvířete. Pokud existuje důkaz, měl bych ho ukázat tam, kde by měl být problém řešen. Případ by měl posoudit odborník, který danému problému rozumí, u nás například příslušná krajská veterinární správa, nikoliv skupina teenagerů na facebooku nebo osoby z různých neziskovek. Ti akorát pořádají lynče na internetu, bez odbornosti, zkušenosti a bez řádných důkazů. Pokud někdo jenom takové video natočí a maximálně ho publikuje na internetu, stává se vlastně spolupachatelem. V takovém případě danému zvířeti nikdy nepomůže. Tím, že se objeví jedno video bez jakékoli anamnézy nebo údajů na internetu, nelze přeci tvrdit, že se takové věci dějí v každém cirkuse.

LN: Proč se v současné době natolik řeší týrání zvířat v cirkusech, když  k němu dle vašich slov nedochází?
Je to dle mého především módní trend. Hlavně mladí lidé odtržení od reality pozbývají základních znalostí o přírodě a chovu zvířat obecně. Dnes už málo kdo ví, jak se dojí kráva, jak slepice snáší vejce nebo že pro maso se zvíře opravdu musí porazit. Protest se stává životní náplní a stylem. Bohužel, spousta lidí ani neví proč a za co protestují. Protestovat se dá ale proti všemu. Na začátku to byly kožešinové farmy, dále to pokračovalo velkými chovy psů (výraz psí množírny opravdu nemám rád). Přitom stačila řádná kontrola a stanovení třeba jiných, přísnějších podmínek. I když všichni víme, že nošení norkového kabátu je spíš kýčem než okrasou. Tyhle protesty a následné zákazy však v sobě skrývají jedno velké nebezpečí. Nátlakem mnohdy nevzdělaných lidí na politiky zavdává zánikům dalších chovů zvířat. Na řadě teď mají být cirkusy. Kde je psáno, že to za pár let nebudou chovy hospodářských zvířat, soukromé chovy, třeba hadů, zooparky a na konec i zoologické zahrady? Je velká škoda, že se tito rádo by ochránci zvířat se nezaměřují i na jiné chovy, ne jenom na cirkusy, například chovy velkých zvířat jako jsou koně. Velmi často jsem svědkem, že koně chovají lidé, kteří jím vůbec nerozumí a to potom dochází k jejich týrání.

Protestujícím se nelíbí drezura zvířat za účelem výdělku a zábavy.

 

LN: Takže podle vás je v cirkusech o zvířata lépe postaráno než v některých domácích chovech koní?
Já jsem o tom opravdu přesvědčen, cirkusy navštěvuji asi deset let a mám vlastní srovnání. První je potřeba říct, že lidé, kteří chovají zvířata v cirkusech o nich mnoho ví a stále se zajímají o nové poznatky. Zvířata jsou zde členem rodiny. V zajetí se zvířata dožívají mnohem delšího věku než v přírodě. Takový slon se v zajetí dožívá 60 - 70 let, to je přeci chovatelský závazek na dvě rodinné generace. Není vůbec jednoduché přenechat cvičeného slona někomu cizímu bez umu a porozumění. Kůň se také může dožít vysokého věku, ale já se setkávám s tím, že za život vystřídá několik majitelů, toto si žádné cirkusové zvíře dovolit nemůže. Svazek zvíře - chovatel je v cirkuse velice pevný. Přetrhat jej, znamená ublížit zvířeti a ztratit všechen čas strávený výcvikem. Na druhou stranu se častokrát setkávám s lidmi, kteří chovají koně a nejsou schopni o svém zvířeti vědět základní informace, které by měli mít dříve, než koně vůbec začnou chovat. Zvířata tím pak trpí. Studiem Googlu ve třech hodinách se člověk chovatelem koní opravdu nestává.

LN: Jak zvíře trpí?
Trpí především tím, že jeho majitel nemá základní znalosti o biologii a chovu koní obecně. Dochází pak k chybám ve výcviku, v krmení i v ošetřování. Z těchto chyb pak vznikají špatné návyky koně a různá onemocnění, které svému mazlíčkovi přímo způsobí majitel. Logicky tím pak zvíře trpí. Na jedné facebookové poradně se nejmenovaný uživatel zeptal: „Můj kůň má na hlavě týden zahnisanou ránu, mám volat veterináře?“ A někdo mu odepsal: „Zkus homeopatika.“ Není to už také týrání zvířat? Na druhou stranu, zrušíme kvůli tomu chov koní?

LN: Co je vlastně podle vašeho názoru týrání zvířat?
Týrání zvířat je jasně definováno v zákoně 246/1992 Sb. v Zákoně na ochranu zvířat proti týrání. Zákon je velice obsáhlý a dalo by se zde dlouhou dobu popisovat, co týrání je. Já to shrnu do jedné staré věty. Co nechceš, aby ti činili druzí, nečiň ty jim! Můj názor se s tímto zákonem jednoznačně shoduje. Ten, kdo chce posuzovat, jestli je dané zvíře týráno, musí nejprve tento zákon znát a pochopit. Dále musí znát biologii, fyziologii a etologii posuzovaného zvířete. Věřte mi, málokdo to bohužel umí. O tom svědčí i jeden transparent ochránců zvířat před cirkusem, nápis na něm byl: VRAŤTE TYGRY DO AFRIKY!! Myslím, že nemusím dodávat, že tygři v Africe opravdu nežijí 

LN: A vy si myslíte, že divoká a exotická zvířata patří do cirkusů? Nebylo by jim lépe na svobodě?
Divoká zvířata jsou všechna, která se pohybují volně v přírodě nezávisle na člověku. Je potřeba si uvědomit, že zvířata chovaná v cirkusech už dávno nemají nic společného se zvířaty divokými. Tato zvířata jsou po mnoho let chována a rozmnožována v zajetí a mají úplně jiné návyky na potravu, sociální skupiny, prostor a na chov. Samozřejmě divoké zvíře by v cirkuse nemohlo existovat, bylo by vytrženo ze svého přirozeného prostředí. Ovšem zvířata, která se dlouhá léta rodí v zajetí jsou na tyto podmínky zvyklá a naopak ve volné přírodě by se neuměla o sebe postarat a mohla by zahynout.

 

LN: Nejsou nějaké cirkusové kousky pro původem divoké zvíře příliš nepřirozené?
Co je to cirkusový kousek? Vždy je to pohyb nebo poloha těla - jakýkoliv. Jestli jej zvíře zvládne rozhoduje anatomie těla a také chuť zvířete tento pohyb udělat. Zvířata jsou od přírody učenlivá a rádi se zdokonalují. Myslíte si, že divoké medvědy na Slovensku někdo učí otevírat kontejnery na odpadky?

LN: Může mít chovatel s divokým zvířetem stejný vztah jako majitel se svým domácím mazlíčkem?
S divokým zvířetem velmi těžko, i když jistému Heinzi Meynhardtovi se to povedlo, napsal o tom i knihu Mezi divočáky. Se zvířaty v cirkuse je to však stejné jako s domácími mazlíčky. Vztah je vždy založen na chtění té druhé strany a na důvěře. Je-li porušena rovnováha, vztah se pokazí. Proto jsou zcela zcestné domněnky o pravidelném bití nebo týrání cirkusového zvířete výměnou za vykonanou práci. Zvířata práce baví, zpestřuje jim život a samozřejmě upevňuje jejich zdraví.

LN: Jak probíhá trénink cirkusového zvířete k drezúře?
Probíhá úplně stejně jako když někdo cvičí psa nebo koně. Zvíře se cvičí pomocí pozitivní motivace krmením a chválením za správně provedený úkol. Chovatel využívá genetických předpokladů a individuálních schopností zvířete. Trvá to však velmi dlouho a je za tím spousta dřiny. Je lepší začít cvičit starší zvíře od nějakého čtvrtého měsíce, které bylo vychováno u svých vlastních rodičů, protože v takovém případě si drezér vytvoří lépe přirozený respekt a vztah zároveň. Zvíře, které je odchováváno na flašce vyrůstá společně s daným člověkem a pokládá ho za sobě rovného. Může přijít chvíle, kdy ho zvíře napadne, protože si bude budovat přirozené postavení ve skupině.