Jen třináct procent českých seniorů neodešlo do penze, oproti tomu v severských zemích pokračuje v práci více než třetina starších lidí. Podle odborníků se čeští šedesátníci ani nezamýšlejí, že by mohli v zaměstnání zůstat. Populace ale nezadržitelně stárne a trh práce se bez nich neobejde. V roce 2030 bude každý čtvrtý občan starší 65 let.

„Stát může seniory k pokračování v práci motivovat nebo je od ní odrazovat. Ten český seniory nemotivuje,“ myslí si Jiří Šatava ze think tanku IDEA. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) Česko tento problém řeší, je ale na začátku cesty. Ekonom Šatava by zákonodárcům poradil tuto strategii: „Včas seniory informovat o výhodách práce v důchodovém věku, případně ji více finančně podporovat.“

Poměrně náhlý konec

Čtyřiašedesátiletá Milada by již čtyři roky nemusela vstávat každé ráno v 5:30. Do důchodu v den D ale nenastoupila. „Pracuji jako recepční, jsem v kontaktu s lidmi a to mě baví. Doma bych jen koukala do zdi,“ říká. Takových zaměstnanců jako Milada, kteří neodcházejí do důchodu hned, jak je to možné, je ale v tuzemsku velmi málo. Podle posledních údajů pracuje dále jen 13 procent z nich. „Konec ekonomické aktivity je v Česku u mužů i žen poměrně náhlý, u žen dřívější než u mužů,“ popisuje Radka Dudová ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Konec ekonomické aktivity je v Česku u mužů i žen poměrně náhlý, u žen dřívější než u mužů. K největšímu propadu dochází podle statistik u mužů ve věku mezi 61. a 64. rokem a u žen mezi 58. a 62. rokem, což souvisí s věkem, kdy obě pohlaví odcházejí do důchodu.

K největšímu propadu dochází podle statistik u mužů ve věku mezi 61. a 64. rokem a u žen mezi 58. a 62. rokem, což souvisí s věkem, kdy obě pohlaví odcházejí do důchodu. Řada lidí se podle odborníků ani nezamýšlí, zda by zvládli pracovat dále. „Můžeme polemizovat, zda skutečně jde o věk, kdy člověk chce opustit práci, nebo ji musí opustit ze zdravotních důvodů,“ uvádí Dudová. Podíl pracujících důchodců je v Česku pod průměrem Evropské unie. V Norsku, Švédsku nebo na Islandu je podíl výdělečně činných penzistů dokonce až 35 procent.

„Stát může seniory k pokračování v práci motivovat, nebo je od něj odrazovat. Ten český seniory nemotivuje,“ vysvětluje zásadní problém ekonom Jiří Šatava z IDEA při CERGE EI. Motivace ale bude muset přijít. Stačí se podívat na věkové složení obyvatelstva. Osoby starší padesátky tvoří více než třetinu populace. Proti tomu dětí a mladých do dvacítky je 20 procent. „Lidé ve věku 51 až 60 let tvoří přes čtvrtinu všech zaměstnaných. Více jich je jen ve skupině čtyřicátníků,“ sdělila Dudová.

Kantoři a manuální pracovníci

Až se do seniorského věku dostanou takzvané Husákovy děti, situace bude ještě vážnější. Jako Husákovy děti se označují narození v Československu v sedmdesátých letech 20. století, kdy narůstala propopulační státní politika. V jednom roce přišlo na svět až 200 tisíc dětí. „Pracovat v důchodovém věku je finančně výhodné nejen pro samotné seniory, ale i pro stát,“ říká ekonom Šatava. Pracující senioři si k penzi přivydělají a dostanou i vyšší státní důchod. Stát od pracujících seniorů zase více vybere na daních a pojistných.

Firmy mají největší zájem o seniory s vysokoškolským vzděláním. V tuto chvíli například kantoři v důchodu zachraňují školy, kterým chybí tisíce učitelů. V horší situaci jsou manuální pracovníci. Některé firmy hledají cestu, jak provoz seniorům uzpůsobit. Již nyní jsou ale řemeslné profese, které senioři zachraňují před zánikem.

Podle Šatavy přitom stačí málo, aby vyšší počet seniorů zůstával v zaměstnání: „Včas je informovat o výhodách práce v důchodovém věku, případně práci důchodců více finančně podporovat.“ Možnosti jsou podle něho dvě: „Například snížením pojistného nebo vyšší bonifikací státního důchodu za práci v důchodovém věku,“ jmenuje Šatava. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) si problém stárnutí populace uvědomuje.

Nedávno proto sezvala klíčové experty ke kulatému stolu. Diskutovali o výdajích v roce 2030 a 2050 v souladu s demografickými prognózami na důchodový a zdravotní systém a dopadech na trh práce. „Je skutečně důležité uvědomit si, jaké dopady stárnutí na naši společnost jako na celek, ale i na každého z nás bude mít,“ upozornila Maláčová. Je podle ní civilizačním výdobytkem, že Češi žijí déle. „Společnost se musí na tuto zásadní demografickou změnu připravit. U nás jsou tyto přípravy bohužel stále na začátku,“ přiznala Maláčová.

Starší 65 let bude v roce 2030 každý čtvrtý občan, v roce 2050 to bude již každý třetí občan. V tu dobu bude v tuzemsku žít celkem 3,5 milionů obyvatel starších 65 let. A každý desátý občan bude starší 85 let. Firmy mají největší zájem o seniory s vysokoškolským vzděláním. V tuto chvíli například kantoři v důchodu zachraňují školy, kterým chybí tisíce učitelů. V horší situaci jsou manuální pracovníci. Některé firmy hledají cestu, jak provoz seniorům uzpůsobit. Již nyní jsou ale řemeslné profese, které senioři zachraňují před zánikem.