Jdi na obsah Jdi na menu

Artus: Donald Trump je ekonomický génius, Němci míří k úpadku

 

Hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus se domnívá, že „americký prezident Donald Trump je ekonomický génius“. Důvodem má být Trumpova schopnost využívat mezinárodního postavení dolaru a implementovat politiku, která je v současné fázi cyklu značně nestandardní. Artus ovšem naopak není nadšený z vývoje v Německu. V další ze svých analýz totiž tvrdí, že tato země dělá ekonomické chyby a „draze za ně zaplatí“.

Trump podle Artuse dobře pochopil, že může využít dominantní pozice dolaru ve světové ekonomice k financování masivních fiskálních deficitů a tudíž i deficitů vnějších. A to v době, kdy se ekonomika pohybuje na hranici plné zaměstnanosti. Tato jeho politika je tak možná s tím, že sazby zůstávají nadále nízko, protože deficity jsou díky zmíněné pozici dolaru financovány bez sebemenšího problému.

Americký prezident se také rozhodl stimulovat poptávku ve stavu plné zaměstnanosti. Tento jeho krok v praxi „nutí firmy, aby zvyšovaly produktivitu a najímaly méně vhodné kandidáty“. Dochází tak ke zvyšování míry participace a ekonomika je schopná i nadále růst, přestože se nezaměstnanost nachází velmi nízko. Artus se domnívá, že tato politika a z ní pramenící úspěchy budou samozřejmě hrát současnému prezidentovi do karet během následujících voleb. Jak bylo uvedeno, klíčovým prvkem celého procesu je zvyšující se míra participace, jejíž konkrétní vývoj ukazuje následující graf:



U německé ekonomiky Artus vnímá „prudké zhoršování“, které souvisí se třemi „strategickými chybami“. První z nich je specializace k odvětvím staré ekonomiky, jako je výroba automobilů se spalovacími motory či průmyslového zboží. Tato odvětví jsou ale podle ekonoma ve „znatelném úpadku“.

Druhý problém představuje zhoršující se nákladová konkurenceschopnost, kvůli které klesá podíl Německa na zahraničních trzích a „země se proto vrací zpět do let ze začátku tisíciletí“. A v neposlední řadě je podle Artuse problémem to, že Němci investují své přebytečné úspory mimo eurozónu a do členských zemí eurozóny. Ty jsou totiž pro Německo významným exportním trhem, který si tak Němci sami oslabují.

Zhoršující se nákladová konkurenceschopnost je zřejmá z následujícího grafu, který ukazuje vývoj jednotkových nákladů práce ve vybraných evropských zemích. Jednotkové náklady práce jsou dány jednak vývojem mezd a také vývojem produktivity. Artus uvádí, že zhoršování pozice Německa probíhá na obou těchto rovinách:

 

Zdroj: Natixis

AutorPatria (Patria Finance)