Jdi na obsah Jdi na menu

Politika zdegenerovala, nabízí jen kluky a holky z plakátu, shodují se odborníci

27. 6. 2015

Ve volbách chybí lídři, kteří by dokázali nabídnout vizi vývoje země, soudí politolog Pavel Šaradín. Politika zdegenerovala a generuje průměrné politiky se schopností politikaření, doplňuje ho psycholog Petr Šmolka.

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto
foto: HN - Jiří Koťátko

Politik je v Česku nejméně prestižní profese, poslance v nedávno zveřejněném žebříčku přeskočily i uklízečky. Tradiční strany jsou oslabené – ODS připravila kauza Petra Nečase a jeho spolupracovnice a nyní už manželky Jany Nagyové o předsedu, ČSSD zase doplácí na rivalitu Bohuslava Sobotky a Michala Haška – vedle nich se začínají prosazovat nová seskupení, od kterých voliči nevědí, co čekat.

"Česká politika se dostala do situace, kdy ve volbách chybí lídři, kteří by dokázali nabídnout vizi vývoje země do dalšího období. Jednoznačně chybí silná osobnost," nekompromisně popisuje situaci před předčasnými volbami politolog Pavel Šaradín.

Shodují se s ním i další odborníci, které IHNED.cz oslovil. "V průzkumech veřejného mínění většinou vedou ti, kteří nemají na věci silný názor a snaží se lidem zalíbit, ne je motivovat a vést. Strany bohužel tomuto trendu podlehly a až na výjimky vybírají děvčata a chlapce z plakátu, doplňuje například marketingový specialista Karel Křivan.

Psycholog: Vládnou pragmatici prahnoucí po moci

Psycholog Petr Šmolka tvrdí, že politika se natolik zdiskreditovala, že přestala být pro silné osobnosti atraktivní.

Takoví lidé mají podle jeho názoru natolik dobré povolání, že jejich zájem o vstup do politiky se „limitně blíží nule“.

"Skončila éra nadšených polistopadových idealistů, pro něž politika byla prostředkem realizace hodnot, o nichž byli vnitřně hluboce přesvědčeni. Vystřídala je generace pragmatiků prahnoucích po vlivu a po moci. Bez skrupulí jsou s to se vzdát původního přesvědčení," tvrdí Šmolka.

Jako silné osobnosti jmenuje všechny polistopadové prezidenty Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana. Další už ale v politice nevidí.

"Politika během posledních let významně zdegenerovala a místo toho, aby přitahovala a generovala silné osobnosti, generuje spíše průměrné politiky se schopností politikaření," dodává psycholog.

Silnou osobnost charakterizuje především jisté charisma a schopnost jasně formulovat vlastní názory, byť kontroverzní, podotýká.

"Pokud je bytostí obecně známou, pak se pohledy na ni zpravidla polarizují, mívá jak nadšené příznivce, tak zarputilé odpůrce," popisuje charakteristiku lídrů. Mezi současnými kandidáty ji alespoň zčásti splňují Andrej Babiš, Miroslav Kalousek nebo Tomio Okamura. I proto může Babiš s Okamurou lákat voliče, přestože je těžké odhadnout, co od nich v politice čekat.

"Vlastní přesvědčení je pro silnou osobnost významně vyšší hodnotou než to, jak je vnímána druhými. Není primárně vedena ani ovlivňována potřebou vlastní popularity. Zároveň však nemá potřebu degradovat případné odpůrce. Místo toho se snaží podporovat vlastní názor podloženými argumenty," dodává Šmolka vlastnosti, které podle něj současným lídrům chybí.

Headhunter: Politika přitahuje osobnosti se sociopatickými rysy

"Bohužel v poslední době politika přitahuje hlavně osobnosti se sociopatickými rysy," říká šéf headhunterské společnosti Jan Bubeník, který patřil mezi organizátory studentské stávky v roce 1989 a do roku 1990 pak byl nejmladším poslancem parlamentu. 

"Osobnost je pro top manažerské pozice, které my vybíráme, naprosto klíčová. Odborné znalosti a zkušenosti jsou podmínkou nutnou, ale ne dostačující. Síla osobnosti, její struktura, schopnost dobře vybrat a vést ostatní a mít jejich přirozený respekt, to jsou vlastnosti, které odlišují opravdového lídra od manažera," zdůrazňuje headhunter.

Mezi současnými předsedy stran a předními politiky si ale vybrat neumí. Kandidáty na top pozice v byznysu by lovil spíš v nižších politických patrech.

"Ve veřejné správě je řada skvělých profesionálů, například na úrovni náměstků ministra, kariérních diplomatů či šéfů úřadů. Mnohé jsme již umístili na vysoké funkce do korporací a oni jsou tam úspěšní i spokojení," popisuje.

Podle něj by v politice uspěla řada lidí z byznysu. "Obecně by se spíš lépe uplatnili úspěšní manažeři v politice než profesionální politici jako vrcholoví manažeři. Působení pana Tvrdíka jako prezidenta ČSA budiž toho jen malou a statisticky nevýznamnou ilustraci," připomíná Bubeník, jak někdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) po dosazení do čela státem kontrolovaných ČSA přivedl během několika let do té doby ziskové aerolinky na pokraj bankrotu. Vrcholovým manažerům se ale z byznysu do politiky nechce.

Marketér: Strany nabízejí jen chlapce a děvčata z plakátu

„Začátek kampaně před sněmovními volbami je pro mě zatím zklamání a velká nuda,“ stěžuje si specialista na politický a personální marketing, partner agentury MouseHouse Karel Křivan.

Schopnost "prodat se" mu u kandidátů do předčasných voleb chybí. Marketing se výrazněji daří jen Andreji Babišovi, podle Křivana ale naposledy prokázali schopnost oslovit voliče oba kandidáti v druhém kole prezidentské volby.

"Silné osobnosti chybí v celé západní politice. Politika v současných západních demokraciích není ten nejlepší džob pro lidi s chutí prosazovat svoje vize," míní Křivan.

Zároveň varuje, že skutečný lídr se nedá vygenerovat pomocí marketingových strategií.

"Marketing z vás neudělá lídra. Jednou vás může jako lídra lidem prodat, ale ten, kdo byl skutečně na vrcholu, ví, že tam se pozná, máte-li na to být šéf, nebo ne. V průzkumech veřejného mínění většinou vedou ti, kteří nemají na věci silný názor a snaží se lidem zalíbit, ne je motivovat a vést. Strany bohužel tomuto trendu podlehly a až na výjimky vybírají děvčata a chlapce z plakátu," shrnuje Křivan.

"Ale taková je demokracie. Až nějaká krize donutí lidi volit skutečné vůdce. Ale to není tak zcela nová věc, Británie si do čela postavila (Winstona) Churchilla až ve chvíli krize, ne když se dalo krizi předejít," dodává.

Politolog: Lídři si nedokázali vytvořit následovníky

Politolog Petr Šaradín vidí za současným nedostatkem osobností v politice generační obměnu. "Někdejší politické osobnosti si nedokázaly vytvořit své následovníky, jakmile někdo politicky rostl, byl z toho konflikt," míní.

Šanci výrazně se prosadit má teď podle něj lídr, který by dokázal situaci zklidnit a ukázal, "že má význam bojovat proti korupci, klientelismu, podporovat ústavnost a právní systém jako celek".

Český volební systém ale podle něj nestojí na osobnostech tak významně jako většinový volební systém, který funguje například ve Velké Británii.

"Ten se zpravidla vyznačuje existencí dvou velkých stran, které se s menší či větší pravidelností střídají ve vládnutí," dodává Šaradín. Volební souboj dvou hlavních partají pak vyžaduje silné osobnosti v jejich čele.