Příčinou byla nejspíš skutečnost, že spisovatelka, známá svými emancipovanými a liberálními postoji, připustila, že existují důvody, proč je možné cítit se znepokojen masivní imigrací.

Důvodem je podle ní skutečnost, že některé hodnoty, které považujeme za součást naší civilizace, mohou být ohroženy. Třeba rovnost žen a občanské právo.

Lidé, píše Hůlová v článku na stránkách Radia Wave, „si zaslouží ubezpečení o tom, že se elity zasadí o to, aby byla rozmanitost vždy předdefinována našimi domácími hodnotami: rovnoprávností žen, podobou našeho práva atd. Že nebude třeba se bát, že bude dejme tomu na pražských periferiích časem platit šaría, ženy budou pod pohrůžkou otců chodit zahalené a podstupovat obřízku. To nedopustíme, měla by říci elita, a to i ta mladá levicová kolem deníku Referendum a kulturního čtrnáctideníku A2, do níž se tu trefuji především.“

Potrefené elity

Dle nesouhlasných reakcí se právě tato část „potrefené elity“ k takovému kroku nemá a považuje obavy Petry Hůlové za irelevantní či nepatřičné.

Nejobsáhleji s Hůlovou polemizovala redaktorka Radia Wave Táňa Zabloudilová. Podle ní Hůlová „používá nefunkční analogie, emotivní výkřiky a mýty, jejichž opakováním získává běžně fanoušky Nigel Farage nebo Martin Konvička“. Podle ní jde o souhrn mnohokrát vyvrácených klišé. „Představa, že muslimové ve svých čtvrtích začnou zavádět šaríu a budou nutit přítomné ženy k zahalování, je vtipná dokonce i pro Brity, kteří ve svých městech muslimské čtvrti opravdu mají,“ tvrdí Zabloudilová.

Připouští přitom, že „požadavek ženského zahalování je opresivní a jeho vynucování jakýmikoliv autoritami je nepřijatelné. Existují však ženy, které se podobně jako Červenková k zahalování rozhodly dobrovolně a kterým se žije v těsnějším sepětí se svou vírou lépe nebo alespoň klidněji.“

Pomůže selský rozum?

Červenková je česká muslimka, kterou Hůlová cituje a pro niž je zahalení „preventivní pomůcka pro funkční komunikaci s opačným pohlavím“.

Podle Zabloudilové a jiných kritiků Hůlové však pohled spisovatelky jen svědčí „o neschopnosti uvažovat v jiných kategoriích než dobré–špatné a mantinelech vlastní kultury“.

„Selský rozum při konfrontacích s islámem moc nepomáhá – na to je příliš ukotvený v naší vlastní kultuře,“ píše Zabloudilová. Zřejmě s doporučením rozum pokud možno potlačit.