„Výrazně menší podíl nakupujících na vesnicích do jisté míry logicky ovlivňuje momentální nedostupnost služby. Internetový nákup potravin by totiž rádo vyzkoušelo 14 procent z nich, ale tuto možnost momentálně nemá,“ řekl Karel Růžička z KPMG. Většina služeb totiž rozváží jen ve městech, některé jen po Praze a okolí.
Podle průzkumu pravidelně potraviny přes internetu nakupují zatím pouhá dvě procenta lidí. „Kromě velikosti místa bydliště se také ukazuje, že potraviny přes internet nakupují spíše lidé s vyššími příjmy,“ dodal Růžička.
Téměř každý čtvrtý Čech (23 procent) se na nákup potravin on-line teprve chystá. Zájem roste s dosaženým vzděláním – mezi vysokoškoláky jej hodlá vyzkoušet celá třetina, naopak mezi respondenty bez maturity jde o každého sedmého. K nakupování potravin po internetu se vyloženě odmítavě staví téměř polovina lidí (48 procent).
Nejčastější obavy: nevyhovující zboží a cena za dopravu
Za nejčastější nevýhodu spojenou s nákupem potravin přes internet respondenti označili riziko dodání jiného množství nebo kvality produktů, než si objednali. Za hlavní důvod svého nezájmu jej ale uvádí především ti, kteří nákup potravin on-line ani vyzkoušet neplánují.
Respondentům, kteří již mají s takovýmto nákupem zkušenosti, naopak vadí cena dopravy, případně to, že je potřeba objednat zboží v určité minimální částce, aby byla doprava zdarma. „Češi se coby zákazníci na rozdíl třeba od Britů, Dánů či Nizozemců, chovají daleko konzervativněji,“ tvrdí Růžička.
Kupují hlavně trvanlivé zboží a nealkoholické nápoje
Češi, kteří si potraviny on-line zvykli nakupovat alespoň občas, jako důvody uvádějí hlavně pohodlí spojené s nákupem (označilo 59 procent nakupujících) a úsporu času (55 procent). Zaměřují se spíše na trvanlivé zboží, které takto nakupují dvě třetiny, nebo nealkoholické nápoje. V tomto výběru se s ostatními evropskými státy shodujeme.
Průzkum probíhal letos v březnu on-line, týkal se tedy jen těch, kteří používají internet. To je podle statistiků v Česku ale již více než 80 procent populace.