Na dotaz senátorů, zda se Islámský stát bude infiltrovat do řad blízkovýchodních migrantů, generál odpověděl: „Myslím, že to dělají už dnes.” Islámský stát se podle generála v rámci migrační vlny „šíří jako rakovina” a volí evropskou cestu s ohledem na minimální odpor. Ohrožuje tak bezpečnost evropských národů i Spojených států.

„Zločinci, teroristé a vracející se cizí žoldnéři jsou zřetelnou součástí každodenní uprchlické vlny do Evropy,” prohlásil americký generál.

Obavy tlumočené Breedlovem už v USA vedly ke snahám omezit zákonem počty syrských a iráckých přistěhovalců mířících do země, napsala agentura Reuters. Zákon schválený Sněmovnou reprezentantů ukládal FBI, aby prováděla prověrky a kontroly každého přistěhovalce z těchto zemí, než vstoupí do USA. Senát ale v lednu zákon zablokoval s argumentem, že je důsledkem výzvy problematického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa k zastavení veškeré muslimské migrace.

Rusko situaci zhoršuje a zneužívá ji

Breedlove v Senátu uvedl, že situaci v Sýrii „výrazně zhoršila” vojenská operace Ruska. Navzdory svým veřejným prohlášením prý Rusko učinilo v boji s Islámským státem jen málo a místo toho se jen snaží posílit pozice prezidenta Bašára Asada. Dokládal to tím, že Rusko při náletech používá klasickou nenaváděnou munici. Takovéto údery podle něj nemají vojenský význam a jen terorizují civilisty. Jediným cílem těchto zbraní je podle Breedlova „vyhnat lidi na cestu” a vytvářet problémy ostatním státům.

Podle generála Rusko a Asad zneužívají migrace jako zbraně proti evropským strukturám ve snaze podlomit evropské odhodlání, varoval generál. Podněcování uprchlického exodu vyhovuje ruským plánům rozdělovat NATOEvropskou unii. Situaci podle Breedlova zhoršuje odpor místních nacionalistů v evropských zemích, který může vyvolat násilnosti.

Moskva se nezměnila

Dvě dekády snahy Spojených států učinit z Ruska partnera nepřinesly žádoucí výsledek. Rusko si zvolilo cestu nepřátelství a stalo se dlouhodobou existenční hrozbou pro Spojené státy a jejich evropské spojence a partnery, konstatoval Breedlove. Příkladem je pokračující konflikt na Ukrajině a napětí v Gruzii nebo Moldavsku, jejichž územní celistvost Moskva ohrožuje.

Minské mírové dohody sice přinesly relativní klid, v poslední době ale násilí na Donbasu výrazně přibývá, upozornil americký generál: „Rusko bude střídavě uvolňovat a zvyšovat napětí v Donbasu, aby vystavilo Kyjev trvalému tlaku a zajistilo, že Ukrajina své závazky z mírových dohod splní jako první.”

Rusko si počíná výrazně agresivněji i u Arktidy, kde militarizuje oblasti, které ovládá. V prostoru mezi Británií, Islandem a Grónskem testuje nové výkonné ponorky.

Washington podle něj už nemá v Evropě dostatečnou vojenskou sílu, aby čelil „probuzenému a agresivnímu” Rusku. Od doby studené války se počet amerických vojáků na kontinentu snížil z půlmiliónového maxima na dnešních 62 000. Spojené státy proto potřebují v Evropě posílit. Podle agentury Reuters Pentagon zvýšil čtyřnásobně své původní požadavky na síly v Evropě a požaduje pro ně 3,4 miliardy dolarů. Pentagon podle Breedlova zvažuje návrat na islandskou leteckou základnu v Keflavíku, kterou před deseti lety opustil.