Německému hospodářství se stále daří, nabralo solidní tempo a tento trend by se měl podle Clemense Fuesta, prezidenta mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum (IFO), zachovat i příští rok. To za předpokladu, že se nedostaví nějaké velké překvapení, o které nebývá na globální scéně v posledních letech nouze.
HN: Německo by si mělo v příštím roce udržet solidní tempo hospodářského růstu. Co by mohlo tento příznivý trend narušit?
Pro Německo výrazně závislé na zahraničních trzích připadají v úvahu vnější rizika. Může to být třeba prudké ochlazení konjunktury v Číně, jejíž vývoj má na světové hospodářství stále větší dopad. Nebo to, že na Blízkém východě dále zesílí politická nejistota. A nelze vyloučit ani nějaký otřes na finančních trzích. Pak je zde nejistota spojená s odchodem Británie z Evropské unie. Domnívám se, že brexit by měl na Evropu dramatické dopady, pokud by nastal scénář, který nazýváme "no deal". Spořádaný odchod z EU se sice projeví negativně, ale neočekávám, že bude znamenat nějaký prudký hospodářský propad.
HN: V Německu skončil nezdarem pokus o vytvoření pestrobarevné většinové vlády. Nyní probíhají jednání o případném vytvoření velké koalice konzervativních stran CDU/CSU a sociálně demokratické strany (SPD). Na stole zůstává i možnost menšinové vlády konzervativců s podporou ostatních parlamentních stran. Co by více vyhovovalo firmám?
Nemáme, a ani nemůžeme mít, program velké koalice, neboť ještě nevznikla. Pokud se tak stane, předpokládám, že strany CDU/CSU a SPD, které byly v koalici předchozí čtyři roky, se více soustředí na politiku přerozdělování a méně na podporu hospodářského růstu. V úvahu připadají obě možnosti, osobně projevuji jisté sympatie vzniku menšinové vlády mající podporu dalších parlamentních stran. Myslím, že tato vláda by byla akceschopnější při prosazování potřebných reforem.
• Od dubna 2016 je prezidentem Ústavu pro hospodářský výzkum v bavorském Mnichově. Člen vědecké rady při spolkové vládě.
• Předtím šéfoval Středisku pro evropský hospodářský výzkum v Mannheimu.
• Má za sebou bohatou akademickou kariéru, přednášel například na Kolínské univerzitě nebo daňovou politiku v Oxfordu.
• Sám se označuje za "ortodoxního liberála", který je proti tomu, aby se státní rozpočet sanoval vyššími daňovými příjmy.
• Je také zastáncem přísnější kontroly migrace. Přínosní jsou podle něj jenom ti migranti, kteří získají v Německu potřebné vzdělání a kvalifikaci, což jim umožní plnohodnotně se zařadit na trhu práce. "Němci si mohou vybrat. Buď zachování sociálního státu, nebo nekontrolovanou migraci. Obojí nejde dohromady."
HN: Jste znám jako kritik velice uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky. Co by měla podle vás udělat?
Výrazně expanzivní politika ECB byla správná a potřebná, dokud bylo hospodářství eurozóny slabé a potřebovalo podpořit. Dnes je situace jiná. ECB učinila první krok, když omezila rozsah svých nákupů, ale to nestačí. Celý proces spojený s ukončením extrémně uvolněné politiky by se měl urychlit. Důležité ale je ho zvládnout tak, aby na finančních trzích nevznikly takové výkyvy, jež by měly negativní dopad na hospodářství.
HN: Doporučil byste příští české vládě, aby prosazovala zavedení eura?
Česko bylo vůči zavedení společné měny zdrženlivé. Z hlediska vaší perspektivy si myslím, že by nebylo dobré zavádět euro v době, kde není dokončen institucionální rámec eurozóny. První krok je, že musíme eurozónu reformovat a učinit ji stabilní. Pak může přijít druhý krok – uvažovat, koho dále přijmout do měnové unie. Ale dřív se musí vyřešit její problémy.
HN: Jak hodnotíte daňovou reformu v USA, kterou prosadil prezident Donald Trump?
Pokládám ji za první výrazný úspěch jeho hospodářské politiky. Jedním z jejích cílů je povzbudit firemní investice do americké ekonomiky, z čehož může mít Evropa krátkodobý prospěch. Lze očekávat, že se v USA zvýší poptávka po evropském zboží. Ale Evropa se současně může ocitnout pod vyšším tlakem, aby také zmírnila své daně.
