Do Emirátů jste poprvé přijel v roce 2007. Poznal jste hned, že to je země vašeho srdce?
Ano, zjistil jsem to hned na první cestě. A okamžitě jsem také věděl,  že většina mých cest v budoucnu bude směřovat právě do této krajiny.

Vybavíte si, co ten silný zážitek způsobilo?
Byl to takový mix všeho: kultura, specifická vůně, místní kuchyně, nádherná architektura i příroda. Vybaví se mi třeba staré trhy – souky, kde se nese vůně kadidla, koření či arabských parfémů. A nikdy nezapomenu na čas strávený v poušti nebo v pohoří Hajar.

Nikdy předtím jste v poušti nebo v horách Arabského poloostrova nebyl? Jak to na vás působilo?
Pouště a pohoří jsem už znal, ale na Arabském poloostrově to byla má první zkušenost. Velký zážitek je hlavně noc v poušti, kdy si člověk užívá ticho, klid a milion hvězd. A také písečná bouře, kdy vše zakryje povlak prachu a písku.

Takže to nebyla moderna Dubaje, co vás očarovalo?
Lhal bych, kdybych řekl, že moderní Dubaj mě nedostala, osobně si myslím, že nadchne velkou většinu návštěvníků. Ale to pravé „očarování“ se dostavilo opravdu až mimo město Dubaj.

Fotogalerie     Zobrazit fotogalerii

Co může obyčejný turista nalézt v tamní poušti kromě písku a nebe plného hvězd?
Pouštní svět emirátů nabízí spousty zážitků. Dá se tam zažít poklidný kulturní večer v jednom z kempu nebo prožít adrenalin v rámci jeep safari, jízdě na velbloudech či jízdě na čtyřkolkách po dunách. Cestující zde taky můžou narazit na zmíněné pohoří Hajar a velmi pěknou starou vesnici Hatta, která nabízí velkou škálu sportovního využití, ať se jedná o kanoe, jízdu na kole nebo výšlap, kde na konci je čeká nádherný výhled do okolí. Ti odvážnější pak můžou zkusit „snowboard“ na dunách nebo vyhlídkový let balónem například s výhledem na východ slunce. V poslední řádě bych zmínil také ukázku sokolnictví, které je v emirátech považováno za sport králů.

Dobře, ale podobné zážitky si můžu užít i na Sahaře nebo v Egyptě…
To možná ano, ale osobně si myslím, že daná služba nebude v tak vysoké kvalitě, jaké poskytuji společnosti v emirátech. Například Rás al-Chajma zhruba před rokem otevřela nejdelší zipline na světě, který vede z nejvyšší hory Džabal Bil Ajs a turisté si tento adrenalinový zážitek nemohou vynachválit. I když Saharu mám také rád, Rub al-Chálí má své větší kouzlo, možná i proto že Dubaj (a další emiráty) je součástí této pouště.

Mám vůbec v emirátech šanci poznat duši téhle země? Myslím místní lidi, nějaké tradice... Emiráty navenek působí jako naleštěná moderní turistická atrakce, kde se kromě byznysu a zážitkového turismu nic neděje.

Bohužel naše média a cestovní kanceláře tuto destinaci prezentuji z 90 procent pouze jako luxus Dubaje, ale stačí například navštívit starou část Deiru. Když se mě turisté zeptají, co navštívit v emirátech, vždy jim doporučím návštěvu této staré části. Mohou zde bloudit souky, sednout si s místními k arabské kávě, čaji, diskutovat o životě a například smlouvat. Mohou zde vidět krásnou starou architekturu ve čtvrti Bastakiya. Hodně cestujících také míří do emirátu Rás al-Chajma, kde mimo hlavní centrum můžou bloudit uličkami, narazí zde na krásné ručně vyráběné vstupní brány, což je jedná z dalších tradic emirátů. Dalším městem, kde lze zažít něco z tradičního života, je například květinové městečko Al Ain, které se nachází na hranici s Ománem. Jedná se o místo plné květinových oáz, zeleně, muzeí, zavlažovacích systému Falaj. Nachází se zde i jedna z nejstarších pevností, archeologický park či druhá nejvyšší hora s vyhlídkou Jebel Hafeet. V tomto městě je vydán zákaz výstavby výškových budov a narazíte zde na minimum turistů. Domnívám se, že právě zde na vás zaručeně dýchne zmíněna duše země.

 

Jak se dá po Emirátech cestovat? Místní doprava je stejně moderní jako Dubaj? Nebo je lepší se spolehnout na nějakého průvodce?
V rámci Dubaje doporučuji cestovat plně automatizovaným metrem a tramvajemi, které stojí na nejdůležitějších turistických místech. Co se týká emirátů celkově, cestující mohou využít autobusovou dopravu a taxi, které má velmi přijatelné ceny. Samozřejmě pokud turisté mají například jazykovou bariéru, lze i využít služby průvodce. Místní hromadná doprava je zde velmi moderní, tudíž jí zvládne většina z nás.

Jak se vlastně od sebe liší jednotlivé emiráty?
Na první pohled se všech sedm emirátů nijak neliší, víceméně každý jednotlivý  má svou autonomii. Například Abú Dhabí a Dubaj jsou nejbohatší, tudíž zde právě naleznete zmíněný luxus. Rás al-Chajma patří mezi nejchudší, ale narazíte zde zas na krásné pohoří. Šardžá je známá svými striktními náboženskými pravidly, čímž se liší od Dubaje. Každý emirát je něčím charakteristický.

A liší se od jiných zemí arabského světa?
Určitě ano, hlavní odlišnost vidím v bezpečnosti. Emiráty byly vyhlášené jako jedna z nejbezpečnějších destinací světa, ale rozdíl je i v otevřenosti všem národům nebo v pracovní sféře. Další rozdíl je také ve vysoké kvalitě služeb, turisté zde nemusí mít například strach ochutnat pouliční jídlo. Je pravda, že okolní státy začínají ve velké míře konkurovat, ale emiráty se stále drží v „topu“.

Přesto, na co by si zde měl dát běžný turista pozor?
Pořád se jedná muslimskou zemi, tudíž turista by měl myslet na pár pravidel, které je vhodné dodržovat na veřejnosti, zvláště v období Ramadánu. Například žena by měla mít zakrytá ramena, kolena, muž by se neměl procházet v šortkách. Doporučuji se také vyhnout pití alkoholu mimo hotelový komplex a restaurační zařízení. Dubaj je již hodně otevřená, ale například emirát Šardžá tato pravidla hlídá.

 

Každá země návštěvníka něčím obohatí. Ať už tím, že mu rozšíří obzory, nebo si uvědomí, že by si měl více vážit toho, jak se žije u něj doma. Co vám v tomhle směru daly emiráty?
Hlavně nový pohled na to, jak si víc užívat života. Přijde mi, že člověk v naších krajích je čím dál víc ve stresu. Emiráčané umí tento stres lépe eliminovat, umí se přes den zastavit, uvaří si kávu, užívají si maličkosti a radosti všedního dne. Další přínos také vidím v pomoci druhým či v rozvoji byznysu. Samozřejmě jsou zde i mínusy, jako například striktní pravidla v Šardžá, ale osobně se vždy snažím na cestách koukat jen na plusy.

U většinové populace v Česku se muslimové netěší dobré pověsti, panují o nich různé představy, předsudky, hlavně kvůli terorismu a extrémistickému pojetí náboženství. Jak se na to díváte vy z pozice člověka, který si arabský svět zamiloval?
Toto je samozřejmě velmi citlivé téma i v arabském světě. Podívejte, každý člověk si přeje prožít život v klidu a bez jakýchkoliv konfliktů, ať se jedná o jakékoliv náboženství. Bohužel je zde existence určitých „sekt“, které mají  radikální myšlení a jsou těžko pochopitelné jak pro nás, tak i pro většinu muslimů. Bohužel naše média z velké části poskytuji informace o situacích, které jsou zaviněné právě těmito radikály. Samozřejmě jsou i místa, kde vládnou velmi striktní pravidla tohoto náboženství, ale osobně si vybírám cesty do zemí, které jsou otevřenější a na vyšší mentální úrovni.

Zkusíme trochu veselejší téma. Co vás v emirátech jako Čecha dokáže pobavit? Myslím takové ty malé detaily jako třeba teplé britské pivo bez pěny nebo polská výslovnost některých slov…
Jako první mě napadá rozhodně doprava. Styl jízdy v emirátech je dost šílený, třeba zpětná zrcátka jsou tu asi naprosto zbytečná. A pokud člověk žádá o emirátský řidičský průkaz, dostane ho, ale pouze pro auta s automatickou převodovkou, jelikož řídit auto na manuál se v emirátech považuje za největší umění světa. Samotní Emiráčané chodí minimálně pěšky, na chodnících ve velké většině potkáte přistěhovalce jako Indy, Pákistánce apod. Emiráčany zahlédnete ve velké většině v autě, kde mají klimatizaci nastavenou na sedmnáct stupňů. Zima v emirátech znamená luxus a každý chce ukázat, že si ji může dovolit.

Marek Michalec, Burdž Chalífa

 

Jaký mají vlastně v emirátech smysl pro humor? Slyšte jste například nějaký vtip, který vás pobavil?
Jeden se mi vybavil: Jaký je rozdíl mezi velbloudem a člověkem? Velbloud vydrží týden nepít a pracovat, u člověka je to obráceně. Smysl pro humor a vtipy jsou v emirátech odlišné, ale určitě člověk se jim zasměje. Vtipná záležitost je jejich pohostinnost, člověku tu nabídnou opravdu kvantum velmi dobrého jídla. Člověk tudíž jí až do „prasknutí“ a pokud odmítne, je považován za nemocného. V arabském světě je neslušné říct ne nebo nevím. Pokud se ptáte například na cestu, tak vás místní můžou navést na určitý směr, ale nikdy nevíte, zda opravdu dojdete do požadovaného cíle. Hlavní je, že vám Emiráčan poradil.

Jaké jídlo se vyplatí v emirátech ochutnat? V Dubaji připravují i burgery ze zlata, ale to mi přijde víc jako show než skutečná gastronomie.
V emirátech lze ochutnat téměř všechno od pouličního jídla až po nejvyšší úroveň gastronomie s jedlým zlatem. Osobně preferuji si zajít do Meena Bazaar a ochutnat pouliční jídlo, které je velmi levné a opravdu chutné. Určitě doporučuji si dát domácí chléb Naan plněný masem a čerstvou zeleninou, pro gourmety pak doporučuji například velbloudí steak či kávu s velbloudím mlékem. Výběr je opravdu velký.

A čemu se naopak vyplatí vyhýbat?
Jediná věc, které je potřeba se vyhnout, je pití kohoutkové vody, která je velmi chlorovaná, ale na ústní hygienu vystačí.

Jumeirah Beach Residence

 

Dobře, jsem tedy připravený na to, že kohoutkovou vodu pít nebudu a v kapse mám letenku do emirátů na pět dnů. Jaký program byste mi doporučil?
Určitě bych vám doporučil dva dny v Dubaji, kde byste navštívil Downtown s Burdž Chalífou, Dubai Mall, pak by následoval přesun do Dubai Marina a Jumeirah Beach Residence, kde v podvečer se dají udělat krásné fotografie. Dále bych doporučil návštěvu staré tradiční části Deira, kde můžete navštívit zlatý trh, trh s kořením nebo s parfémy. Aby program nebyl jen o poznávání, zahrnul bych také koupání a relax na Kite Beach nebo Jumeirah Beach s výhledem na Burdž al-Arab. Následující dny bych zvolil poznávání hlavního města Abú Dhabí s jednou z největších mešit Sheikh Zayed Grand Mosque a podvečerní návštěvu pouště s tradiční večeří pod širým nebem. Poslední den by program zahrnoval emirát Rás al-Chajma, kde byste zkusil nejdelší zipline na světě.

Moc se omlouvám, ale teď jsem zjistil, že ta letenka je na tři týdny. Co teď?
To je hned jiná. Asi bych to pojal spíš relexačně, jako poznávací zájezd všech sedmi emirátů, v každém byste měl na relax a poznání dva až tři dny. V Rás al-Chajma by se jednalo o poznávaní krásného pohoří Hajar a andrenalinový zážitek na nejdelším zipline. Také bych zde zvolil například prohlídku opuštěné rybářské vesnice Al Hamra. V emirátu Umm al-Kuvajn byste si dal pořádný relax v jednom z hotelů a na plážích, které jsou vyhlášené jako jedny z nejbělejších. V Adžmánu se vyplatí navštívit krásnou starou vesnici, kterou zasypal písek. Je považována za město duchů a myslím si, že stojí za návštěvu. Dále bych se přesunul do konzervativního emirátu Šardžá, kde lze navštívit krásné centrum a starý souk. Samozřejmě by nechyběl odpočinek v jednom z resortů a příprava na prohlídku Dubaje a Abú Dhabí, které zaberou nejvíc času. Dalším bodem by byl přejezd přes Dubaj do emirátu Fudžajra, kde člověk se může kochat divokým pohořím a objevovat podmořský život v Indickém oceánu. I zde by nechyběl odpočinek v jednom z luxusních hotelů a prohlídka města. Jako bonus bych ještě na chvíli navštívil sousední Omán, který je trošku odlišný od zemí Perského zálivu.