O čem že to tu vlastně chce nějaký 18ti letý výrostek mluvit? Co on může vědět o tom, co je to boj o svobodu a co je to ta totalita? Ano, zajisté, totalitní režim jsem zaplaťpánbů nezažil a s poloautomatickou puškou jsem také v zákopu neležel, přesto si troufám tu sepsat myšlenky, které mi prolétají hlavou a dělají tam solidní nepořádek. Tak ať si ho dělají na mém výlevníku – blogu.

Kde začít... Snad u mého mládí, doma mě vždy učili, že si mám stát za svým názorem, bojovat za něj a hlavně si nést zodpovědnost za všechno, co tím způsobím. Inu činil jsem tak a činím dodnes. Koneckonců v této nové éře mého blogu uvidíte (pokud budete mít tu chuť ho nadále sledovat) celou sadu mých názorů na všechno možné a je pravděpodobné, že ne každému mé názory sednou a ne každému se budou líbit. Ale jsem na to připravený a hodlám nést plnou zodpovědnost.

Domácí politika

Ale co se to děje u našich politiků? Pokud je tedy vhodné je tak stále nazývat, o politiku jsem v této zemi nezakopl pěkných pár let. Například ta pěkná bradavice, která se na mě celá naleštěná směje z každého druhého billboardu, doprovázena hesly jako „Jistota“, „Naděje“ a dalšími krásnými, nic neříkajícími slůvky. Kde je její názor? Politický „program“ tvořený podle marketingových poradců a průzkumů veřejnosti. Předčasné volby? No jistě, sem s nimi, měly by být pokud možno zítra! Nebo ne, rozmyslel jsem si to a vůbec se mi to nelíbí, mělo by se to celé důkladně promyslet a odložit. To všechno celý národ vrhá do politické nejistoty, jaká v těchto zeměpisných šířkách nemá obdoby. Lid se stává laxním vůči jakékoli spoluúčasti na chodu republiky - těm schopným se zdá, že prakticky stejně není volby a tak volí ti neschopní, kteří chtějí mnoho muziky za žádné peníze, nehledě na to, jaké dopady taková rozhodnutí budou mít na celý stát a v konečném důsledku i na ně samotné. To nás samozřejmě vrhá zpět do víru levice, tedy KSČSSD, řídících se heslem „nikdo vám nemůže dát tolik, kolik já vám mohu slíbit“. A tak slibují a rozdávají.

K jejich heslům – co je to vlastně například taková Jistota? Kde máme dnes jistotu a kdo nám ji zaručí? „Nemožnost výpovědi bez udání důvodu“ – jaký rozumný podnikatel by jen tak vyhodil někoho pracovitého a schopného? Samozřejmě že výpověď bez udání důvodu je bičem namířeným proti flákačům a povalečům – voličům KSČSSD. Jaký je možný dopad toho, že zákon udělá tyto „zaměstnance“ neodstranitelným hnisem v nitru společnosti? Je klidně možné, že taková firma následně uhnije celá a o tzv. Jistotu zaměstnání rázem nepřijde jeden, ale tisíce lidí. To ale dnešní průměrný občan-sobec nepozoruje, jde si za svým.

K volbám – ano, já vím, že Míra má poslední dobou docela velké problémy a celkově v pravici není moc z koho vybírat, ale... Stále je to, co tam sedí, výrazně lepší než trio Paroubek, Rath, Ransdorf a jejich služebníci. Proto prosím, i když vím, že tenhle článek přečte možná pár (desítek) lidí, prosím, jděte k volbám a volte. Je mi jedno, jestli ODS, TOP09, nebo ty ekologistická paka ze SZ. Ale volte, volte proti KSČSSD. Před nedávnem jsem četl článek, kde byla zdůrazněna mimo jiné jedna zajímavost, a sice, že tento měsíc překračujeme nejdelší demokratické období v naší zemi. Devatenáct let a jedenáct měsíců. Je to až komickou shodou okolností, že nové volby budou jen pár dnů po překročení této hranice. I tak je ale třeba vhozenou rukavici vzít vážně a prodloužit to současné období alespoň o další čtyři roky. Nenechte nás napospas Marťanům.

Evropská Unie

Ale není to jen problém tady u nás doma, který nás ohrožuje, jsou tu další, možná i podstatně závažnější celosvětové mocenské hrátky. Já volím jako první ty nejbližší – Evropskou Unii. Ano, jsem euroskeptikem a byl jsem jím i před referendem, kterého jsem se bohužel nemohl kvůli nedostatečné „kalendářové“ dospělosti zúčastnit. Nevěřím ve sjednocenou Evropu, náš kontinent na to zcela jednoduše má historii až příliš plnou všemožných vzájemných svárů, kterých se nezbaví tím, že ho celý zahalíme do tmavomodrého nebe posetého žlutými hvězdami. Podívejte se na názor náš vůči Němcům, na nesourodost Britů s Francouzi. Těch křížků je mnoho. USA existuje jen proto, že všichni začali na stejné lodi (s výjimkou války Sever proti Jihu), takže mohou být jednotní. A ta křečovitá snaha „být jako oni, jednotní a lepší“ spolu se snahou utáhovat nám v podobě Lisabonských a všech dalších smluv pomyslná želízka na rukou, dokud nebudeme krvácet a ještě chvíli poté a snahou omezovat naši suverenitu na nejnižší možnou hranici v konečném důsledku vyústí v další prohlubování vzájemné nesnášenlivosti. Držím našemu prezidentovi palce, věřím, že do konce svého mandátu nepodepíše a jsem mu za to vděčný. Šťastnou z mého pohledu byla také myšlenka, že by se EU mohla rozdělit na tzv. „dvourychlostní režim“. Jen tak dál, nakonec by mohlo být těch režimů opět 27 a ten modrý hvězdný hnus hyzdící naše místní zastupitelstva hned vedle vlajky ČR by zmizel.

Invaze

To je další problém. Neutichající příliv lidí „z dálného východu“, kteří vás na tržnici horečně přesvědčují o tom, jak vám daný kus oblečení sluší, ale ve chvíli, kdy vytáhnete průkaz libovolného původu, najednou „Nerosumím Tschesky“. I kdyby to byla jen kartička do školní jídelny. A nově vznikající problém s těmi z východu blízkého, vykřikujícími „Allah Akhbar“, kteří se rozmnožují až šestkrát rychleji než evropané a nadšeně hlásají: „My vám tu postavíme větší a hezčí mešitu jako dík za to, jak nás máte rádi“. Nestavte, nemáme. Při současném tempu tu za třicet let nebudou jiné než muslimské školy a všechny ženy budou zařazené společensky někam mezi novou plazmovou televizi a toulavého psa, co vám každý večer škemrá u domu. Ja vám nevím, ale já něco takového prostě nechci.

Problémů je samozřejmě ještě mnohem více, ať už naši hnědí spoluobčané, o kterých teď musím podotknout, že velmi pracovití (nerad bych byl souzen za rasovou nenávist), nebo snad zprofanovaný současný americký prezident, který není ničím jiným než naším Paroubkem pod hvězdami a pruhy. Už se mi ale nechce dále psát, mně samotnému už z toho není dobře. Ale muselo to ven, tak je to tady. Reakce už jsou jen a jen na vás.

Filip Korecký