Jdi na obsah Jdi na menu

Stačí spát 3 hodiny denně?

 

Budík, po ránu největší spáčův nepřítel - Foto: Fotobanka Pixabay

Budík, po ránu největší spáčův nepřítelFoto: Fotobanka Pixabay

 

Chyba chirurga při operaci, automobilová nehoda, nerudné chování, to vše může mít společného jmenovatele. Nedostatek spánku. Jsou ale lidé, kteří tvrdí, že jim stačí spát jen tři hodiny. Je to možné?

Člověk, který skutečně spí jen tři hodiny denně, je raritou. Pokud ale ve zbytku času není ospalý, tak si neškodí, míní odborník na spánek prof. Karel Šonka, šéf spánkové laboratoře 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice. 

Wilhelm Conrad Röntgen v Meteoru. Věda prokázala užitečnost dobré nálady. Opravdu se pohybují kontinenty? Magnetismus vorvaňů. Neprůstřelný had. Stačí spát 3 hodiny denně?

Historie takové přeborníky v nespaní zná – například vynálezce telefonu Alexandra Grahama Bella nebo Thomase Alvu Edisona, díky kterému používáme žárovky. Zrovna v jejich případě se opravdu nedá říct, že by jim přebytečné bdění bránilo v kreativitě a intelektuální práci. Oba byli výjimečně nadaní a pracovití. Oba se dožili vysokého věku, Bell 75 let, Edison ještě o devět let více. 

„Pro fungování lidského mozku je podstatný zejména hluboký non-REM spánek, třetí stadium s pomalými vlnami. To trvá asi 2,5 až 3 hodiny. Vše navíc je spojovací vata, kterou ale většina lidí nedokáže potlačit,“ říká Karel Šonka. 

Nespíte? Hrozí vám tloušťka a demence...možná 

Nejde ale asi jen o mozek. Ukazuje se, že kdo spí krátce, má větší riziko kardiovaskulárních nemocí, metabolických poruch, tloušťky, demence v pozdějším věku a podobně. Ovšem jak upozorňuje prof. Šonka, výzkumy se často dělají s časovým odstupem, o svých neduzích vyprávějí starší a již nemocní lidé, kteří si zpětně třeba nemusejí přesně pamatovat, jak dlouho spávali v mládí. 

„Běžná populace v civilizovaném světě spánek ukrajuje proti svým potřebám,“ podotýká Karel Šonka. Vládne nám trend pořád něco dělat, neustále se něčím zabývat, mít něco puštěné (televizi, být online). 

Kritická situace je například ve Spojených státech. Americká asociace spánkové medicíny a Americká společnost pro výzkum spánku proto vydaly společné prohlášení, že spánek kratší než sedm hodin u dospělých je významným rizikovým faktorem kratšího dožití, kardiovaskulárních nemocí, diabetu a deprese. 

Šlofíka, nebo kafe? 

„Když se to stane jednou za měsíc, tak se samozřejmě nic moc nestane. Problém nastává, když někdo každý večer sedí tři hodiny u internetu, a druhý den vydrží bdělý díky pěti kávám, to pak má jistě dlouhodobý vliv na jeho zdravotní stav,“ dodává Karel Šonka. 

Tělo si většinou říká, když je potřeba se takzvaně dospat. Jen je potřeba ho včas poslechnout a opravdu odpočívat. Jinak nám hrozí dříve či později vážné problémy. Takže hybaj do peřin…máme vědecky prokázáno, že je to potřeba… 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.