Jdi na obsah Jdi na menu

Znalec cizích zemí a kultur, principál cirkusu Joo: Zkuste u muslimů postavit kostel. Ukamenují vás. Já něco podobného zažil...

17. 4. 2016
Granty? K čemu, když jsou diváci? V Číně nebo Americe nás znají jen podle Havla či fotbalistů. Kočovníci jezdí světem, ale nejsou to migranti. Naši předkové odcházeli do Vídně za prací, „cirkusáci“ projezdili všechny možné státy, jak dodává principál cirkusu Jo-Joo Jaromír Joo, ovšem za prací. Světaznalý umělec v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovoří i o tom, jak by takové „multikulturní obohacení“ vypadalo v zemích jiných náboženství.
Znalec cizích zemí a kultur, principál cirkusu Joo: Zkuste u muslimů postavit kostel. Ukamenují vás. Já něco podobného zažil...
Foto: pixabay.com
Popisek: Cirkus, ilustrační foto

 

Co říkáte na migraci? Vždyť cirkus, to jsou samé „štace“, kočování z místa na místo. Nemáte pro migraci pochopení?

To je něco jiného, my jezdíme po světě, je to naše práce. Co se týká utečenců a migrantů, ztotožňuji se s tím, co říká náš prezident Miloš Zeman. Co říká, je lidské a pravdivé, myslí si to každý normální člověk.

A co takovéto multi-kulti míšení, náboženská snášenlivost? Byl jste přece v desítkách zemí v Evropě, Asii i Americe?

Já bych to obrátil. Zkuste přijet tam do těch zemí a zkuste si tam postavit kostel nebo v jinak nábožensky orientované zemi se na veřejnosti modlit. Propagovat něco, co jim není po srsti. Tak vás ukamenují. Já jsem něco podobného zažil. Já miluju Jeruzalém, obdivuji židovský národ, protože to je národ vyvolených. Stalo se mi v Egyptě, že jsem se kvůli tomu názoru na lodi, když jsem se jel potápět, popral. Ten člověk mně začal vysvětlovat, že nenávidí Židy, a já mu řekl –  já je taky nemám rád a taky cyklisty. A on na to, proč cyklisty? A já mu na to řekl – a proč ty, idiote, zas Židy?

Do svých programů berete cizince, například jste tu měli artisty z Mongolska, pro které jste byli první „štací v EU“ a pak šli dále. Je to složité takové lidi přitáhnout do Evropy a jak oni potom reagují?

Samozřejmě ty procedury jsou zdlouhavé, ale od toho mám schopné manažery. Každopádně je to běh na dlouhou vzdálenost, ale jsem rád, že sem mohu dostat takové špičky z celého světa. To máte jako v jiné práci. Když budete hledat práci, najdete továrnu, která dobře platí. A to samé artisté. Ti si také vyhledávají cirkusy z celého světa, kde mají dobré zázemí. Tím pádem i my dostáváme spoustu nabídek. Všichni ti, co zde pracují nebo se dostávají do EU, tak musí dodržovat předpisy a nařízení. To, jak se sem dostanou, je velmi složité, i právně, a jak už jsem řekl, mám na to lidi. Nicméně by měli všichni dodržovat předpisy. A tady vidíte rozdíl od té neřízené migrace. Tady lidé nabízejí, co umí, a chodí za slušnou prací, ale oficiálně, a to je opravdu diametrální rozdíl.

Vy jste vlastně takový multikulturní člověk…

Ano, ve mně je krev kočovníků. Já se sice narodil v Čechách, ale tatínek v Jugoslávii a maminka v Podkarpatské Rusi.

…a kým se tedy cítíte?

Pravověrným Čechem, samozřejmě. Propaguji Českou republiku v celém světě. V Americe, v Číně, ale víte v těchto zemích, když řeknete Czech Republic, tak oni řeknou, ok, Europe. Ale pamatují si pana Havla a fotbalisty. A pak v Singapuru si jeden člověk také pamatoval Českou republiku, protože mu ukradli kufry přímo v Praze na letišti. Tak ten to věděl opravdu přesně.

Pracujete se zvířaty a říká se, že s nimi je práce lepší než s lidmi. Je to tak?

Stoprocentně! To se nedá srovnat. Oni nemají ty ošklivé lidské vlastnosti, co máme my, lidé. Závist, nenávist, udávání, faleš. Zvíře, když nezklamete, tak je to nejvěrnější přítel, nemusí to být jen pes, ale i třeba tygr.

Český národ byl vždy „cirkusácký“, ať již třeba lidé ze Šumavy chodili hrát do cirkusů, nebo se zde toto povolání dědilo z otce na syna. Nezapomínáme na své kořeny?

Zcela určitě. Cirkus, ať si každý říká, co chce, je nedílnou součástí naší kultury. Kdyby lidé cirkus nechtěli, tak přirozenou selekcí zanikne. Lidé jej přestanou navštěvovat. Ale opak je pravdou. Když se podíváte do mého cirkusu, tak jej máme téměř pořád vyprodaný. Lidé jej prostě chtějí.

Italové si své cirkusy hlídají jako národní bohatství a podporují je. Myslíte, že by to u nás také bylo dobré?

Samozřejmě. Slovy klasika: Cirkus byl, je a bude. Cirkus je poslední romantika na světě. To by někdo chtěl, aby to zaniklo? To budeme chodit jen do obchodních domů a všechno ostatní zanikne, nebo se to zakáže? To je velice špatné…

…někdo namítne, že je moderní cirkus bez zvířat…

Samozřejmě to jde, ale ne dlouho. Většina cirkusů, které vystupují bez zvířat nebude mít dlouhého trvání. Každý druhý návštěvník, který přijde k pokladně – zeptá se: Doopravdy máte zvířata? Pokud by je cirkus neměl, tak zanikne. Už byla spousta cirkusů, které to zkoušely, ale neobstály. Jsou samozřejmě ty nadnárodní jako De Sole, které mají dotace – v pořádku, já to mám také rád, ale cirkusy bez zvířat zanikají.

Byl jste někdy příjemcem nějakých dotací, grantů?

Mojí dotací jsou moji diváci, kteří přijdou a obdivují můj cirkus. To jsou od nich nejlepší dotace. Já od nikoho nic nedostávám, ale tohle, to je to pravé. Spokojený divák, ne neosobní granty…

Jaromír Joo (nar. 1955) – artista, žonglér, chovatel kočkovitých šelem. Majitel a ředitel prvního Národního cirkusu Jo-Joo (od r.1998). Potomek české rodiny Werthelmů. V roce 1952 byl cirkus jeho dědečka znárodněn a většina zvířat zastřelena. Joo vychoval od roku 2007 celkem 23 sibiřských tygrů, což je největší odchov u nás. Všichni jsou registrováni v mezinárodní plemenné knize vzácných a ohrožených druhů zvířat.
Článek obsahuje štítky

autor: Václav Fiala