Jdi na obsah Jdi na menu

Největší továrnou a magnetem na talenty je Švýcarsko, Česko skončilo 37.

 

Nejlepší ve vychovávání a přitahování odborníků zůstává Švýcarsko. První desítku s ním tvoří západoevropské státy a Kanada. Vyplývá to ze srovnání 63 zemí, které předložil švýcarský institut IMD. Česko poskočilo z 38. na 37. místo a nechává za sebou většinu východní Evropy. Přesto by se mělo nad sebou vážně zamyslet, nabádá ekonom Martin Gregor.

 

(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

 

Státy na vrcholu vyhrávají celosvětový boj o talenty. Jsou nejkonkurenceschopnější z hlediska výchovy kvalifikovaných pracovníků, jejich udržení na svém území a také v lovení mozků v zahraničí. V současné době znalostní ekonomiky je tato schopnost klíčová. Země na konci žebříčku trpí naopak útěkem „mozků“ a s tím souvisejícími překážkami rozvoje

„Ekonomiky v první desítce obecně sdílejí vysokou míru investic do veřejného školství a vysokou kvalitu života. To jim umožňuje jak rozvíjet lidský kapitál místních, tak i přitahovat vysoce kvalifikované odborníky ze zahraničí,“ řekl agentuře Bloomberg Arturo Bris z obchodní školy IMD v Lausanne. 

Švýcarsko zůstává premiantem již pátým rokem v řadě. Na druhém místě je jako loni Dánsko, na třetí se vyšvihlo Norsko. Čtvrté zůstává Rakousko, pořadí dalších zemí se mírně změnilo.

Česko se drží před Polskem (38.) i Maďarskem (49.), z východní Evropy mu ale utíká Pobaltí a hlavně Slovinsko (30.). 

Spojené státy si polepšily, ale přesto skončily až 12., ačkoli jejich přední univerzity i firmy dlouhodobě přitahují nejlepší mozky z celého světa.

Překvapivý se zdá i výsledek Izraele – často vychvalovaná „země start-upů“ a technologií je až 19. Předběhly ji i státy jako Island (16.) a Portugalsko (17.). Převážně muslimská Malajsie (22.) zase předstihla Británii (23.) i Francii (25.). 

Až na 13. místě se objevil první asijský stát – Singapur. Na 43. první latinskoamerický (Chile) a na 50. první africký (Jihoafrická republika).

Na posledním místě zůstává Venezuela a na předposledním Mongolsko. O 13 míst se propadlo Slovensko, které je letos 59.

 

Pořadí zemí podle vychovávání a přitahování expertů
Pořadí letos Země Pořadí dané země loni
1.  Švýcarsko  1. 
2.  Dánsko 2. 
3.  Norsko  7. 
4.  Rakousko 4.
5.  Nizozemsko  6.
6.  Kanada 11. 
7.  Finsko  5. 
8.  Švédsko  9.
9.  Lucembursko  10. 
10.  Německo  8.
12.  USA  16.
13. Singapur  13. 
16.  Island  18. 
17.  Portugalsko  24. 
19.  Izrael  20. 
22.  Malajsie  28. 
23.  Británie  21. 
25.  Francie  27. 
28.  Estonsko  29. 
30.  Slovinsko  37. 
35.  Lotyšsko  35. 
36.  Litva  33.
37.  Česko  38. 
38.  Polsko  34. 
39.  Čína  40. 
43.  Chile  44. 
46.  Rusko  43. 
49.  Maďarsko  54. 
50.  Jihoafrická republika 48. 
53.  Indie  51. 
56.  Rumunsko  61. 
57.  Bulharsko  58. 
59.  Slovensko  46. 
62.  Mongolsko  62. 
63.  Venezuela  63. 
    Zdroj: IMD

 

Bez angličtiny se neposuneme

IMD vychází z tvrdých dat i z odpovědí více než šest tisíc vedoucích pracovníků z 63 zkoumaných zemí. Institut státy porovnává podle tří kategorií, které mapují úroveň vzdělání, odměňování i zdaňování, jazykové znalosti, kvalitu života a životní náklady. 

IMD zdůrazňuje, že k přilákání expertů ze zahraničí je důležité nejen pro bohatství země, ale i stav jejích institucí, zejména právního státu. 

Ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK Gregor nevidí ve výsledku Česka důvod k oslavám: „Porovnával bych se s Portugalskem. To je možná dnes i chudší země. A to, že jsou o tolik výše, je opravdu k zamyšlení,“ napsal.

Jedním z handicapů Česka i dalších zemí je nedostatečné rozšíření znalosti angličtiny. „Benelux a Skandinávie mají velkou výhodu v tom, že populace nemá problém s angličtinou. To jinde v Evropě není pravidlem,“ poznamenal Gregor. 

Beneluxu podle něj pomáhá i přítomnost mezinárodních institucí jako je Evropská unie a NATO. Ve Švýcarsku zase sídlí OSN i WTO.

Nižší pozici Británie mohou způsobovat i vysoké životní náklady. „Růst nákladů na bydlení byl enormní a pro mladé kvalifikované lidi je to dnes problém,“ upozornil Gregor. 

Podle něj umístění zemí ovlivňuje i jejich postoj k migraci: „K pochopení situace je potřeba znát azylovou politiku. Například Izrael není příliš vstřícný, pokud nemáte židovské kořeny a nechcete se učit hebrejsky,“ uvedl. Dodal, že podobně i země v jihovýchodní Asii cílí na kulturně blízké asijské talenty, ale těm z jiných částí světa se tolik neotevírají.