Za trend digitalizace a automatizace nemůže jen nízká nezaměstnanost – lidé jsou drazí. „Ptáme se každý rok členských firem, jaké jsou podle nich největší překážky podnikání pro následující rok. Tři roky to byl nedostatek pracovní síly, letos to překonaly náklady na pracovní sílu,“ říká Karina Kubelková, hlavní analytička Hospodářské komory ČR. Souvisí to s přetahováním nedostatkových zaměstnanců – to je prodražuje.

 

„Je obrovský tlak na mzdy. Loni jsme zvýšili o necelých 10 procent, letos také a ten nárůst je za tak krátkou dobu extrémní. Je to na úkor zisku, a to si dlouhodobě nemůžeme dovolit. Přemýšlíme o propouštění, nejprve agenturních zaměstnanců, máme objednané dva balicí automaty,“ říká Marie Čermáková, ekonomická ředitelka výrobce obalových materiálů a fólií Juta.

Také největší český výrobce turbín a zařízení pro energetiku Doosan Škoda Power Plzeň plánuje příští rok propustit padesátku lidí z­ 1 ­150. „Chceme odstranit manuální práci jak ve výrobě, tak v administrativě a nahradit ji robotizací a ­digitalizací. Nechceme, aby úpravu určitých dokumentů dělali lidé, tím odstraníme chybovost,“ říká ředitel pro firemní strategii Jan Růžička. Propouštět se chystá pracovníky vykonávající obslužné činnosti, lidé s odborností – konstruktéři, projektanti, technologové – jsou stále žádáni.

„V zemědělství nahrazujeme mechanizací především sezonní nekvalifikované práce. Díky tomu můžeme najímat méně sezonních nekvalifikovaných brigádníků,“ říká ředitel společnosti Bohemia Sekt Ondřej Beránek. Stroje jsou navíc rychlejší a k révě šetrnější.

Shánět a přeplácet agenturní pracovníky už nechce ani společnost Borges CS dodávající výlisky a textilie do aut se závodem na Rokycansku. Plánuje do modernizace výroby investovat v nejbližších letech 375 milionů korun a část pracovníků, kteří se jí uvolní, přesunout do nové logisticko-výrobní haly.

Podobně firma Hartmann-Rico, výrobce zdravotnických pomůcek z Veverské Bítýšky na Brněnsku, koupila letos dva nové přístroje za 90 milionů korun, které zastanou práci za čtyřicítku lidí. Ty firma využije jinde.

Tak rychle to zase nejde

Jednou z firem, která vsadila na poptávku po automatizaci a dělá výrobní linky do továren, zejména pro automobilový průmysl, je D2Automation (dříve Deimos) ze strojírenské skupiny D2G. „Reálná poptávka převyšuje dva- až třikrát naši kapacitu, nestíháme ji pokrýt. Meziročně rosteme o desítky procent,“ říká ředitel Vladislav Němec.

Podle něj se nicméně rychlost trendu robotizace přeceňuje. „Roboty je sice už možné vybírat podle katalogu, ale kolem nich je potřeba vystavět celé zařízení – vyřešit dopravu dílů, kontrolní systémy, bezpečnost, napojení na další stroje. Když dnes vypíšete výběrové řízení, tak za rok, rok a čtvrt to budete mít,“ říká Němec. Poptávka po dodávkách zejména v automotive průmyslu se nicméně odehrává tady a­ teď. Nikdo nemůže čekat na nové roboty, takže velká část zaměstnavatelů v Česku volá po dovozu zahraniční pracovní síly – například by rádi navýšili roční kvóty pro zaměstnance z Ukrajiny z 20 tisíc lidí na dvojnásobek.

Potvrzuje to i Kubelková: „Firmy jsou zaskočené, že dochází k výraznému zpožďování dodávek automatických strojů, výrobci u nás i v Německu mají vytíženou kapacitu. Firmám zatím rychle rostou mzdové náklady, protože zaměstnance si musí udržet, dokud jim stroje nedorazí,“ říká.

Jahody už sbírá také robotická linka:

Při zvažování investice se rozpočítává, kolik lidí dokáže stroj nahradit. „Počítá se s dvou- až třísměnným provozem, navíc normální člověk neodpracuje víc než 220 dní v roce, zatímco automat nestávkuje, není nemocný, nemá dovolenou,“ vypočítává Němec. Stroj, který zastoupí člověka na jedné pozici a přijde na jednotky milionů, tak dokáže nahradit práci i za více než 3 lidi a ­ušetří se tak na jejich mzdách a odvodech. „V Německu počítají náklady až 150 tisíc eur (3,750 milionu korun) ročně na jednu pracovní pozici v třísměnném provozu, v ČR to bude nižší,“ dodává Němec.