Jdi na obsah Jdi na menu

Po stopách železné opony. Výlet do zapovězené oblasti u hranic s Rakouskem

 
 
Měří přes deset tisíc kilometrů. Dálková cyklotrasa Eurovelo 13 sleduje dlouhý pás bývalé železné opony z Norska až do Bulharska. Její část v jižních Čechách a dolnorakouském Waldviertelu projel na kole redaktor iDNES.cz. V jejím okolí je u nás i za hranicemi spoustu památek a zajímavých míst.

Bývalo to přísně střežené vojenské území. I díky tomu se příroda podél železné opony vyvíjela na jihočeské straně nerušeně a bez výraznějších zásahů člověka. Cyklotrasa Eurovelo 13, která tudy prochází, tak má úplně odlišný zážitek než plné trasy na Třeboňsku.

Fotogalerie

Cyklovýlet po Stezce železné opony a jejím blízkém okolí můžete zahájit třeba ve Slavonicích. Tomuto jihočeskému městečku se přezdívá renesanční brána do České Kanady nebo také malá Telč. Je to hlavně díky unikátnímu uskupení měšťanských domů se sgrafitovými fasádami.

Historicky patřily vždy k Moravě. Teprve od roku 1960 oficiálně spadají do jindřichohradeckého okresu. I vzhledem k tomu, že patřily Slavonice do hraničního pásma, bývaly stranou zájmu. Na rozdíl od jiných historických měst tak památkově chráněné domy obývají místní obyvatelé a často tu i podnikají.

„Město je stále živé. I díky tomu jsme získali titul Historické město roku 2017,“ říká průvodce Dalibor Karásek.

Eurovelo 13

Stezka železné opony je dálkovou cyklistickou trasou měřící bezmála 10 tisíc kilometrů. Eurovelo 13 začíná v Norsku u Barentsova moře a  končí v Bulharsku za městem Rezovo. Na naše území vstupuje v oblasti Trojmezí u Ašského výběžku a kopíruje hranici s Německem a Rakouskem a opouští Česko u Břeclavi nedaleko soutoku Moravy a Dyje. Jejím cílem je propojení evropských dějin, kultury a přírody s udržitelnou turistikou.

Při procházce tímto městem, které si zahrálo nedávno výraznou roli ve filmu Po strništi bos Jana Svěráka, byste neměli vynechat návštěvu městské věže. Po zdolání 144 kamenných a 32 dřevěných schodů se vám naskytne výhled na obě náměstí v centru.

Velkým zážitkem je procházka slavonickým podzemím. Systém chodeb v minulosti sloužil především k odvádění podzemní vody. Chodby jsou v průměru vysoké 1,5 metru a široké přes půl metru. Není to tedy nic pro klaustrofobiky. Navštívit ho můžete v letních měsících. Abyste se neušpinili, dostanete na netradiční procházku i speciální oblečení, holinky a baterku.

Ze Slavonic pokračujte po cyklotrase EV13 směrem ke Starému městu pod Landštejnem. Hned po prvním kilometru narazíte na Pevnostní areál Slavonice. Najdete zde zachovalé řopíky, které vznikly v letech 1935 až 1938 jako součást obranné pevnostní linie. Stezka se 13 zastaveními je celoročně přístupná. S průvodcem na ni můžete vyrazit od května do září.

Přes Klášter do Nové Bystřice

Dálková cyklotrasa EV13 má spoustu odboček na jiné stezky. Ve Starém městě pod Landštejnem proto využijte odbočku ke hradu Landštejn. Mohutná zřícenina patří k hlavním dominantám České Kanady. Hrad, který má románské jádro rozšířené v pozdní gotice a renesanci, je otevřený od dubna do října každý den kromě pondělí.

Od Landštejna pokračujte po cyklostezce č. 32 k Nové Bystřici. Cestou narazíte na barokní kostel Nejsvětější Trojice ve starobylé osadě Klášter.

Muzeum veteránů v Nové Bystřici sídlí v budově staré industriální textilky. Na...

Muzeum veteránů v Nové Bystřici sídlí v budově staré industriální textilky. Na snímku je Cadillac 1958.

 

Po pěti kilometrech dojedete do Nové Bystřice, která má vedle úzkokolejky jedno nové velké turistické lákadlo - Muzeum veteránů v bývalé textilce.

Expozice návštěvníkům přibližuje sto let vývoje automobilismu na pozadí americké produkce, nejstarším exponátem je Ford T z roku 1912. Je tu také vůz, ve kterém jezdili Laurel a Hardy, samostatná část věnovaná 50. a 60. letům i slavné sedmdesátky s obřími velkoobjemovými kárami. Uvidíte i Fantomasův Citröen nebo DeLorean známý z Návratu do budoucnosti.

Každý sál evokuje výzdobou i hudbou dobu, ze které vystavená auta pocházejí. U všech exponátů je navíc příběh o majitelích vozu a jak se do muzea dostal. „Chtěl jsem, aby návštěva muzea byla zážitkem. A k tomu patří příběh. Když jsem vozy kupoval, chtěl jsem, aby mi řekli, kdo je měl předtím, co se s nimi dělo, kdo se v tom oženil a podobně,“ líčí Pavel Janouš, majitel většiny vystavených vozů.

Rodiny s dětmi potěší dětský koutek, kinosál i kavárna. Automobilová atmosféra na vás dýchne i na toaletách. Voda teče z hadice z motoru do umyvadla originálně vyrobeného z pneumatiky.

Obec Litschau v rakouském příhraničí

Obec Litschau v rakouském příhraničí.

Obec Litschau v rakouském příhraničí

Obec Litschau v rakouském příhraničí.

 

Z Nové Bystřice pokračujte po cyklotrase k hranicím, abyste se v Rakousku opět napojili na dálkovou trasu EV13. Ta vás přes Leopoldsdorf a Schandachen dovede do malebného městečka Litschau. Obec, která měla dříve český název Líčov, leží jen pět kilometrů od hranic s Českem a je tak nejsevernějším městem v celém Rakousku.

Dominantou Litschau, které je na staré obchodní stezce v zalesněné kopcovité krajině, je středověký hrad s vysokou válcovou věží. Z části je dnes stylový hotel. V centru obce je kostel svatého Michala na náměstí, kde stojí i kamenný pranýř z roku 1688.

Železná opona

Nepropustná hranice mezi bývalým západním a východním blokem. Dlouhý pás „území nikoho“ byl často i několik kilometrů široký. Vstup do tohoto hraničního pásma byl bez zvláštního povolení zcela zakázán, hospodářské aktivity byly silně omezeny. Paradoxně tak vznikl zelený pás napříč celou Evropou ušetřený větších negativních zásahů lidské činnosti. Krátce po pádu Železné opony a následném zpřístupnění začaly nejcennější přírodní lokality zeleného pásu získávat ochranu jednotlivých států v podobě národních či přírodních parků. Toto území začalo být v posledních letech také ideálním prostorem pro rozvoj cykloturistiky.

Kromě toho, že tudy vede waldviertelská úzkokolejka, zapsala se obec Litschau výrazně i do hudebních dějin. Místní rodák Kaspar Schrammel (1811-1895) založil ve Vídni kapelu složenou ze dvou houslistů, kytaristy a klarinetisty, které občas doprovázel ještě harmonikář a basista. Repertoár tvořily hlavně předělané lidové písně. A tak vznikl výraz šraml, který byl ve své době velmi populární. Na Schrammelovu počest se v Litschau každý rok koná Schrammel-Klang-Festival.

Přímo ve městě jsou navíc hned dvě jezera spojená kanálem. Kolem Herrensee vede příjemná turistická stezka.

Obří balvany v Blockheide

Z Litschau pokračujte po EV13 do Gmündu. Těsně před tímto dříve česky zvaným městem Cmunt narazíte na unikátní přírodní park Blockheide. Na čtyřkilometrovém okruhu s názvem Stezky mytologie najdete ohlazené obří balvany i viklany v lese. Až do konce října můžete vystoupat také na rozhlednu s expozicí v přízemí.

Alespoň za krátkou návštěvu stojí i samotný Gmünd. Tamní náměstí se starou radnicí tvoří bohatě zdobené renesanční domy zdobené sgrafity.

I když EV13 pokračuje kolem hranice do Nových Hradů, náš cíl výletu je vzhledem k názvu cyklotrasy nedaleké staré město Weitra, dřívější centrum Vitorazska, které kdysi patřilo k Českému království. Ve sklepeních tamního zámku je od roku 2012 výstava s názvem Místo děje: železná opona.

Expozice vypráví příběh o rozdělení Evropy prostřednictvím dokumentů a osobních vzpomínek lidí, jejichž osudy zamíchala železná opona ať už útěkem, pašováním lidí přes hranice, vyhnáním, propagandou nebo vězením. K vidění jsou dokonce i originální dopravní prostředky, pomocí kterých se lidé pokusili dostat přes ostnaté dráty.

Výstava s názvem Místo děje: železná opona na zámku ve Weitře. Na snímku je...

Výstava s názvem Místo děje: železná opona na zámku ve Weitře. Na snímku je dětský pokoj v Západním Německu v 80. letech.

 

Specialitou výstavy jsou dva dobově vybavené dětské pokoje. Ten ze západního bloku zdobí plakáty s hvězdami pop music, obřími hodinkami na zdi a předchůdcem dnešních počítačů na stole. Vedle něj je pokoj z východního bloku s typickým lustrem a strohým vybavením, které pamatují Husákovy děti.

Hlavní popisky výstavy jsou kromě němčiny psané i v češtině a angličtině. Muzeum je otevřené od května do října od středy do pondělí.

Celá popsaná trasa od Slavonic do Weitry měří zhruba 80 kilometrů. Abyste ji zvládli i s prohlídkami v jednom dni, je ideální vyrazit na elektrokole. Lepší je nechat si na výlet dva dny s přespáním.