I přes svou relativní odlehlost patří nejjižnější část amerického kontinentu mezi oblíbené turistické destinace. Obzvlášť pro milovníky pěší a vysokohorské turistiky, horolezectví a dalších outdoorových aktivit představuje Patagonie ráj na zemi.

V hlavní sezoně, tedy v létě, které na jižní polokouli trvá přibližně od prosince do března, proto zdejší národní parky praskají ve švech, ubytování je často potřeba zamlouvat s předstihem a vyfotit si nejznámější panoramata bez náhodných kolemjdoucích v záběru bývá pěkný oříšek.

Odměna za nižší teploty

Dlouho jsme zvažovali, zda se do Patagonie vypravit až v dubnu, kdy většina turistů tuto oblast naopak opouští. Hlavním důvodem našich obav bylo počasí, které se s blížícím se příchodem zimy stává čím dál více nevyzpytatelné.

Pravdou je, že teploty jsou znatelně nižší, a i přes den se mohou lehce dostat pod bod mrazu. Na druhou stranu pomalu ustává pověstný patagonský vítr, který během léta nezřídka dosahuje až stokilometrové rychlosti.

Fotogalerie     Zobrazit fotogalerii

Na podzim je také třeba počítat s větší šancí deště, nicméně kvalitní voděodolné oblečení a pevné boty patří mezi povinnou výbavu pro objevování Patagonie kdykoliv během roku.

Atmosféra podzimní Patagonie je však nepřekonatelná. Horská úbočí rozsvítí červeně a žlutě zabarvené stromky a vrcholky pocukrované čerstvě napadaným sněhem krásně kontrastují se zářivě modrým nebem. Také jiskřivá jinovatka pokrývající traviny na rozlehlých pampách dodává i tak velmi drsné přírodě ještě větší ráz divokosti.

Mizející davy střídají volně žijící zvířata, která se často osmělí a přichází i k hlavním turistickým trasám. Máte proto šanci zahlédnout obrovská stáda lam guanaco a při troše štěstí také plaché pumy, zajímavé pásovce, smradlavé skunky, huňaté lišky a velké množství druhů ptactva.

Pokud se však chcete pokochat roztomilými tučňáky magallanskými, jejichž rozlehlé kolonie patří mezi vyhledávaná místa při cestování Patagonií, budete zklamáni. V tomto období totiž migrují daleko od jihoamerických břehů, a tak je tu už nezahlédnete. Ale nezoufejte, stále můžete spatřit jejich kolegy, vzácné tučňáky patagonské, kteří obývají rezervaci Pinguino Rey v chilské části Ohňové země během celého roku.

Pasoucí se lamy guanaco potkáte třeba v národním parku Torres del Paine.

 

Na divoké koně můžete narazit na březích kanálu Beagle nedaleko Ushuaii.

 

Méně nabídek za přívětivější ceny

S klesající poptávkou se zdejší nabídka služeb jako je ubytování, autobusová doprava, půjčení vlastního auta i organizované túry oproti hlavní sezoně trochu zúží, což ale obchodníci kompenzují akčními nabídkami a různými slevami. A to se při návštěvě jinak velmi drahého koutu země velmi hodí.

Pokud jedete do Patagonie v tomto období na vlastní pěst, nemusíte plánovat moc dopředu. Zejména volná místa v hotelech a dalších typech ubytování tu seženete naprosto bez problémů i bez rezervace. Co si však raději ověřte, je jízdní řád autobusů mezi jednotlivými městy a také vnitrostátní přelety. Dopravních spojů totiž s klesajícím počtem turistů znatelně ubývá.

Barvy podzimní Patagonie vás uchvátí.

 

Oblast Patagonie se rozkládá mezi dvěma státy – Chile a Argentinou – a zabírá ohromnou plochu, přes milion kilometrů čtverečních. Rozlehlé území vás i tak překvapí svou neuvěřitelnou pestrostí.

Při první návštěvě si nenechte ujít rozmanité národní parky v obou státech. Pokud v nich však chcete podniknout několikadenní přechody s přespáním v kempech, ověřte si na místě, zda se tento plán dá ještě uskutečnit. Ve vyšších polohách už během dubna začíná padat sníh, a tak se některé populární trasy pro turisty z důvodu nebezpečí pádu lavin uzavírají. Máte však nespočet kratších jednodenních alternativ, které vám také dovolí spatřit patagonské perly na vlastní oči.

Místem číslo jedna je neznámější chilský národní park Torres del Paine s ikonickými skalními věžemi, zrcadlícími se v jezerech s nehybnou hladinou, kaskádovitými vodopády i bohatou faunou obývající rozlehlé křovinaté pampy. Vstupné do parku stojí mimo sezonu o polovinu méně, v přepočtu zhruba 380 korun, a platí tři dny, během kterých máte šanci poznat všechny tyto typy krajiny.

Nejznámější chilský národní park Torres del Paine nesmíte při návštěvě Patagonie vynechat.

 

Při výletu k jezeru Laguna Torre uvidíte ikonické vrcholky Cerro Torre.

 

Pokud neplánujete nebo vám počasí nedovolí podniknout vícedenní přechody „W track“ nebo „O track“ s přespáním přímo v parku, hodí se mít k dispozici vlastní auto. Z nejbližšího města Puerto Natales je to totiž k branám Torres del Paine ještě přes 100 kilometrů.

Další perfektní lokalitou pro treky různé náročnosti je 400 kilometrů vzdálené argentinské městečko El Chaltén. Přímo z něj se pak můžete pěšky vydat ke slavným ostře řezaným vrcholkům Cerro Torres a Fitz Roy. Pohled na zubaté skály ještě více umocní spojení s ledovcovými jezery s plujícími krami. Laguna Torre, Laguna Capri nebo Laguna Los Tres jsou proto vhodným cílem podzimních výletů.

Při cestě z Torres del Paine do El Chaltén se zastavte v příjemném argentinském městečku El Calafate v národním parku Los Glaciares. V El Calafate najdete spoustu restaurací nabízejících vyhlášené steaky a červené víno i příjemné kavárničky a obchody se suvenýry.

Ledovec Perito Moreno v argentinském parku Los Glaciares

 

Především je to ale skvělý výchozí bod pro výlet na známý ledovec Perito Moreno. Mimo sezonu se na úzkém chodníčku nemusíte vyhýbat stovkám dalších návštěvníků a pohled na praskající masu ledu, která se denně pohne až o dva metry, si tak vychutnáte v naprostém soukromí.

Vydejte se až na konec světa

Třešničkou na dortu při návštěvě Patagonie je pak souostroví Ohňová země. Její centrum, Ushuaia, považovaná za nejjižněji položené město na zemi, nabízí mnoho možností vyžití i v podzimním a zimním období.

Nenáročný půldenní výlet na ledovec Glaciar Martial vám poskytne panoramatický výhled na celé městečko i přilehlé pobřeží. Pokud vám čas dovolí, projděte se také ke smaragdovému jezeru Laguna Esmeralda nebo si zajeďte ke břehům kanálu Beagle, kde můžete zahlédnout třeba stáda divokých koní.

Laguna Esmeralda. Odměnou za překonání náročného terénu je krásný výhled.

 

Především ale zavítejte do národního parku Tierra del Fuego, který protínají desítky kilometrů nepříliš náročných turistických tras otevírající fascinující výhledy na fotogenické pobřeží, mocné horské vrcholky a jezera obklopená pestrobarevnými lesy.

Tento park se navíc nachází doslova na konci světa. Fotka s nápisem Fin del Mundo u posledního úseku slavné panamerické dálnice, tedy bude skvělým suvenýrem, který si odsud vedle nezapomenutelných zážitků můžete odvézt. Razítko do pasu z konce světa ale už nedostanete. Známá pošta, ve které se v létě dveře netrhnou, totiž po sezoně své brány zavírá.