Jdi na obsah Jdi na menu

Cheopsovo Konopiště. Jak to opravdu vypadá u egyptských pyramid

 
 
Turisté po nich lezou a tiše se to toleruje. Že by se však někomu podařilo přespat nahoře, je trochu přitažené za vlasy. Jak to vlastně chodí u pyramid, které jsou považovány za největší egyptskou turistickou senzaci?

Na začátku prosince oběhlo svět video dánského fotografa Andrease Hvida, který se svojí slečnou vylezl za tmy na Velkou pyramidu v Gíze a za rozbřesku tam dokonce naznačovali sex.

Egypťané popírají, že by šot byl autentický, protože areál je přísně střežen. Jak to tedy chodí u pyramid? Cestovatelé Jiří Hanzelka s Miroslavem Zikmundem ještě na Cheopsově pyramidě zcela legálně nocovali, jenže to byl rok 1947. Dnes už se to pochopitelně nesmí.

Je poslední říjnový den roku 2018 a vydávám se z Káhiry k pyramidám do Gízy. Slovo Gíza zní pořád tak trochu pohádkově, ale dnes je to mnohamilionové město, které srostlo s Káhirou jako Buda s Peští.

Fotogalerie

Stará batůžkářská legenda říká, že k pyramidám se dá pohodlně dojet metrem, ale není to tak úplně pravda. Od stanice metra Gíza je to ještě okolo osmi kilometrů špinavou periferií taxíkem nebo autobusem.

Jako v létě na Konopišti

Na začátek pár možná překvapujících informací. U pyramid je od pohledu asi tolik turistů, jako o letním víkendu na Konopišti, což je na div světa přece jen trochu málo. A to ještě většinu z nich vypustí turistické autobusy a po několika selfie fotkách zase naženou zpátky. Takže v rozlehlém areálu moc lidí nechodí.

V roce 2010 navštívilo Egypt čtrnáct milionů turistů, ale v krizovém roce 2015 jen pět milionů. Teď se návštěvnost zase pomalu zvedá, ale země má pořád špatnou pověst, pokud jde o bezpečnost. Ani není divu, když se tam 28. prosince opět stal teroristický útok na turistický autobus, který nepřežili čtyři lidé.

Po hrobkách faraonů lidi lezou (i když já se neodvážil a ani bych nechtěl), a to jen pár metrů od cedulí „Do not climb (nelézt)“. Tiše se to tu toleruje, pokud to není moc vysoko.

 

Šplhání na památky zakazuje cedule.

Šplhání na památky zakazuje cedule.

 

Skupinu asijských turistů cedule od šplhání neodradila.

Skupinu asijských turistů cedule od šplhání neodradila.

 

Skoro všechny snímky pyramid se pořizují od města k poušti. Takže se taktně „mlčí“ o tom, že pyramidy dneska stojí asi dvě stě metrů od prvních domů dvacetimilionové aglomerace.

Pyramidy jsou určitě hodně vysoké (Cheopsova pyramida měří zhruba jako dvě petřínské rozhledny na sobě), ale protože stojí samy v prostoru, jejich obrovská výška úplně nevynikne, protože ji není s čím porovnat. Co také není úplně patrné z fotek, bývalé hrobky faraonů vypadají dost rozdroleně. Máte pocit, že každou chvíli se odloupne kámen, ale on se neodloupne, přece jenom už něco vydržely.

Přestože turistický vláček už dnes jezdí třeba i v Doksech u Máchova jezera, k pyramidám neexistuje žádná veřejná doprava, které by mohli využít turisté. Proto tam také turistický autobus byl tak „na ráně“ a teroristé si ho dobře všimli.

Proč je kůň lepší než velbloud

U stanice metra mě odchytává prodavač kuřat z Alexandrie, který jede svému synkovi ukázat pyramidy. Přesvědčuje mě, abych místo drahým taxíkem jel s ním autobusem „jako Egypťané“. Je to sice minibus s takřka obnaženým motorem, který má zastávku tam, kde pasažér mávne, ale stojí tři egyptské libry, zatímco taxík osmdesát liber.

 

Sfinga údajně nese rysy faraona Chafrea, před jehož pyramidou je vytesána.

Sfinga údajně nese rysy faraona Chafrea, před jehož pyramidou je vytesána.

 

Kdo neumí arabsky, nemá šanci se v těchto autobusových linkách vyznat. Cestou mě můj nový kamarád přemluvil, abych si na cestu k pyramidám najal průvodce s koněm a u brány mi jednoho dohodil (přesto si dodnes myslím, že nebyli domluveni a byla to náhoda).

Pan průvodce mě patrně i trochu ošidil (stálo to 700 liber včetně vstupu do areálu, což je asi 800 korun), ale odpustil jsem mu to, protože jízda na koni stála za to.

A nejde jen o to, že jsme potkali turisty, kteří se po poušti kolem pyramid potáceli pěšky a tváře už měli trochu červené. Areál pyramid v Gíze měří několik kilometrů čtverečních a vjeli jsme do něj bez fronty překvapivě „zadem“ kolem policejní hlídky, které pan průvodce také ukrojil část mého „vstupného“. Vzápětí se zjevil i prodavač limonád, který jako by šel náhodou kolem. Všechno tam jde jako po drátkách a tito lidé se rozhodně nebojí ozvat, že „dobrovolný příspěvek“ je moc nízký. Takže lahev Fanty nakonec přišla na čtyři eura.

Průvodci však mají svoji hodnotu a svou cenu si zaslouží. Přesně vědí, odkud je panorama pyramid nejlépe vidět, a tam vás vezmou.

Umějí fotit, na rozdíl od náhodných turistů, kterým někdy vrazím do ruky foťák, aby mě cvakli. A v neposlední řadě zahájí opravdu průvodcovský výklad. Lepší je zde kůň nežli rovněž hojně nabízený velbloud, který víc smrdí a je vyšší, takže se z něj hůř „vystupuje“ na zastávkách.

 

Kůň je lepší než velbloud. Nesmrdí a je menší, takže se z něj lépe vystupuje na...

Kůň je lepší než velbloud. Nesmrdí a je menší, takže se z něj lépe vystupuje na zastávkách.

 

Ceny jsem nelitoval ještě z jednoho důvodu. Snad za ni také můj průvodce koupí něco koni (který mimochodem za celou dobu 2,5 hodiny naší exkurze nedostal napít). V jedné chvíli jsem si totiž všiml jiného bezvládně ležícího bílého koně u jedné z pyramid, který vypadal, že snad umírá. Když jsem si ho vyfotil, přítomní průvodci opravdu nebyli rádi a dávali mi to hlasitě najevo.

„V ceně“ jsem měl vstup do Královniny pyramidy. Jde se šikmo asi 15 metrů mírně klaustrofobickou chodbou, ve které kupodivu vůbec neklesne teplota oproti venku a pak je vpravo za rohem prázdná pohřební komora velká jako normální pokoj.

Kouzelné visačky

Všichni návštěvníci exotických zemí znají různé neoficiální průvodce, kteří se z batůžkářů snaží vytáhnout peníze, ale systém u pyramid funguje ještě o něco sofistikovaněji. Na každých pár metrech stojí Egypťan, který mává visačkou připomínající odznak oficiálního strážce, kterého asi není radno neposlouchat. Někdo z nich chce peníze, někdo chce vidět vstupenku. Někdo zuřivě gestikuluje, že turista vkročil „za špagát“, kam nemá. Rozeznat, kdo je strážce a kdo se za něj jen vydává, se dost dobře nedá.

 

Město Gíza už se rozrostlo do vzdálenosti asi 200 metrů od pyramid.

Město Gíza už se rozrostlo do vzdálenosti asi 200 metrů od pyramid.

 

Průvodce se sice může prodražit, ale zase klientovi ukáže místa, odkud se...

Průvodce se sice může prodražit, ale zase klientovi ukáže místa, odkud se pyramidy nejlépe fotí.

 

Vyfotil jsem si i zadek sfingy. Nebyla to sice taková svatokrádež, jaké se dopustil dánský pár, ale obvykle se to nedělá. Sfinga je v takovém příkopu a vede na ni lávka, zřejmě pro údržbáře. Co je opravdu kuriózní, uklízečka na jejím hřbetu zapomněla dva kýble.

A co ten dánský pár? Věřím tomu tak napůl. V ohrazeném areálu pyramid a přilehlé poušti se lze schovat po zavírací době. Čidla pohybu tam asi mít nebudou. Ale za světla se po Cheopsově pyramidě nedá lézt tak, aby vás neviděly stovky lidí najednou. Takže dvojice by tam musela zůstat zase do následující noci a musela by se tudíž na vrcholku hodně dobře „krýt“. Celá performance tak pro mě zůstává poněkud pochybná.

Pyramidy v Gíze

Oficiální vstupné do areálu činí 160 egyptských liber (cca 200 korun). Cena s najatým průvodcem na koni přijde na 700 až 900 liber včetně vstupu pro oba. Zvlášť se platí za vstup do nitra Velké pyramidy (360 liber). U pyramid se každý den odehrává světelná show o historii Egypta, na kterou se platí vstupné zvlášť. Kromě angličtiny je dostupná i v dalších jazycích. Pro individuálního turistu je nejlepší jet metrem na stanici Gíza a odtamtud taxíkem k bráně.

Na místě jsou tři velké pyramidy (Cheopsova, Menkaureova a Chefrenova) a tři menší královniny pyramidy, kterým se někdy přezdívá „baby pyramidy“. Dál je možné navštívit muzeum se „sluneční lodí“, která převážela faraonovo tělo přes Nil. Jedna z těchto lodí byla vykopána v roce 1954 a jde o nejstarší loď na světě, kterou si lze prohlédnout v muzeu. V areálu je pak ještě sfinga a několik chrámů a menších hrobek. Pohyb turistů v písku kolem pyramid nikdo neomezuje, ale otevřeno je pouze do pěti hodin.

V současnosti se nedaleko pyramid – na dohled od nich – staví nové supermoderní Velké egyptské muzeum, protože do historické budovy na náměstí Tahrír už se sbírky nevešly. Otevření už se několikrát odkládalo, ale momentálně platí, že se otevře letos.