Jdi na obsah Jdi na menu

Jak se vozí králové. Rolls-Royce Phantom je dokonalost sama

 
 
Rolls-Royce Phantom, to je takový vladař automobilové říše. Jezdit v něm je opravdové potěšení a teprve při osobní zkušenosti člověk pochopí, co na tomto okázalém luxusu boháči vidí. Auto, které se zanedlouho přestane vyrábět, totiž stále patří k tomu nejlepšímu na světě.
 
 

Velké modely Rolls-Royce byly vždy výjimečné a platí to i pro phantom. Tato majestátní limuzína vydržela na trhu něco přes 13 let. Vyrábí se od roku 2003 a letos sjedou z výrobních linek továrny v Goodwoodu poslední kusy. Zcela jistě to platí pro kupé a kabriolet, které dokonce v budoucnu nedostanou nástupce. Ani klasický phantom se už nedá objednat, automobilka vyrábí jen vozy, které si již zákazníci zamluvili. Až objednávky uspokojí, výroba skončí. Nástupce pak přijde až v roce 2018.

Fotogalerie

I když je phantom dosluhujícím modelem, neztratil nic ze svého majestátu. Luxus a bohatství vyzařuje už z menšího modelu Ghost. Ale phantom, to je tak trochu jiný svět. Vše, co nabízí ghost, je tu ještě umocněno. Je tedy větší, prostornější, komfortnější, koberečky tu jsou ještě měkčí a huňatější, palubní deska o něco víc připomíná umění nábytkářských mistrů. A překvapivě se také ještě lépe řídí.

Tohle je ten pravý Rolls-Royce. Zatímco ghost technicky vychází z „běžného“ sériového BMW řady 7, phantom je zcela svébytné auto, které bylo od začátku postaveno s úmyslem stvořit to nejluxusnější auto na světě bez jakýchkoli kompromisů. Jasně, i tady si místy phantom pomáhá technikou od mateřské mnichovské automobilky, ale maskuje ji opět o něco víc. Snad jen palubní systém řidiči „bavoráku“ připomene, odkud vítr vane.

Ohromující pocit

Z toho auta jde respekt už jenom když vedle něj stojíte. Phantom je ten opravdový Rolls-Royce se skutečnou chrámovou maskou, vcelku jednoduchými, ale nepřehlédnutelnými tvary. Je majestátní a okázalý, působí až neuvěřitelně autoritativním dojmem. Tohle auto není prvoplánově krásné, ale o to ani nejde. Jde o celkový styl a úroveň.

 

Rolls-Royce Phantom
 

Už na první pohled je phantom obrovský, větší než jakékoli jiné auto. Běžné provedení měří na délku 5 842 mm, šířka je bez jednoho centimetru dva metry – přes boky, nikoli přes zrcátka. Královský rozvor 3 570 mm naznačuje prostorové poměry uvnitř. Z hlediska tvarů nejvíc zaujme tradiční uspořádání proporcí – delší kapotu jen tak neuvidíte, kabina je hodně posunutá vzad. Přední převis jako by téměř nechtěl existovat, ten zadní je zas nebývale dlouhý. Výsledkem je nezaměnitelný profil, který odkazuje na individuálně karosované modely ze třicátých let.

Tuhle karoserii bych mohl obdivovat dlouho, ale ještě na to bude čas. V novém servisním centru značky Rolls-Royce v areálu dealerství CarTec ve Strašnicích tedy nasedám za volant a po krátké obhlídce základního ovládání auta vyrážím na cestu.

Jiný svět

Už jsem seděl za volantem menších modelů, sedanu jménem Ghost a kupé Wraith. Právě po zážitku z wraithu jsem myslel, že jiné tak ohromující auto hned tak řídit nebudu. O něco později se ovšem za volantem phantomu laťka opět posunuje. Zatímco wraith je i přes všechnu tu aristokracii, komfort a důraz na detail stále vlastně normální auto, pro phantom to určitě neplatí.

Počáteční obavy z řízení obra se po několika stovkách metrů zcela rozplynou, řídit phantom je až překvapivě snadné. Řízení tu jde velmi zlehka, stejně jako ostatní ovládání vozu, ale o tom to vlastně není. Vše začíná už pozicí za volantem. Phantom je velikánský a sedí se tu nečekaně vysoko. Řidiči velkých SUV najednou nejsou vládci silnic, v phantomu se jim dívám z očí do očí. Drzí dodávkáři také nemají příliš navrch: když se snaží jeden vychytrale nacpat z odbočovacího pruhu přede mne, při pohledu na mohutnou kapotu si to rozmyslí.

Project Cullinan

Rolls-Royce vyvíjí nový vůz, který se zatím skrývá pod kódovým označením Cullinan. Firma se vyhýbá označení SUV nebo Crossover, ale mělo by jít o univerzálnější vůz ve stylu těchto kategorií. Pro cullinan vzniká zcela nová hliníková platforma, kterou využije také nástupce phantomu.

Cullinan ale může za to, že v další generaci phantomu již nebudou existovat varianty kupé a kabriolet. Důvodem může být mimo jiné i kapacita továrny, ta v Goodwoodu má samozřejmě omezené možnosti a Rolls-Royce nechce zbytečně výrobu navyšovat a podrývat svou exkluzivitu.

Cullinan tak bude s největší pravděpodobností vznikat na stejné výrobní lince, jako budoucí (i současný) phantom a pro kupé a kabriolet ve výrobě jednoduše nezbyde místo. Výrobní řadu menších modelů, která vzniká na druhé výrobní lince, to neovlivní.

Zpoza volantu je skvělý rozhled, ta správná pozice je tu tentokrát taková, při které řidič vidí i na špičky nohou sošky Spirit of Ecstasy. Boky jsou v podstatě rovné, přední kapota sice dlouhá, ale jasně zakončená chrámovou maskou chladiče, kterou řidič vidí. Vnější zpětná zrcátka jsou obrovská a je v nich vidět snad úplně všechno. Jen vzad je výhled horší, ale kdykoli je potřeba, pomůže opět soustava kamer. Ty vpředu na rozích auta dovolí nahlédnout do nepřehledné křižovatky, aby mu někdo neustřelil ten majestátní čumák (tohle mají všechny rollsy).

Do běžného parkovacího místa takového obra jen tak nenacpete, některá parkoviště nákupních center mu budou těsná sama o sobě. Ale když už je potřeba nějaký složitý manévr provést, jde to snáze, než bych čekal. Kontrola nad autem je absolutní. Řídit se sice dá konečky prstů, ale řízení je přesné a skvěle jisté, tohle bych vlastně ani nečekal. Kvůli převodu volantu 3,3 otáček od dorazu k dorazu musím třeba v serpentinách trochu víc kroutit velikým volantem, ale auto je zvládá s grácií. Volím tu poklidnější tempo, ale na výjezdu ze zatáčky můžu plynový pedál hezky přišlápnout a zadní náhon mě krásně vyveze vpřed k další zatáčce. Jen volant se do přímé polohy vrací trochu neochotněji, je dobré mu pomoci.

Co ještě překvapí je schopnost auta držet kinetickou energii. Jistě, s pohotovostní hmotností 2 635 kilogramů se dá předpokládat, že se bude nezadržitelně valit vpřed. Ale tady se skoro zdá, že jízdní odpory téměř neexistují a když se phantom rozjede, nic ho nezastaví, tedy do chvíle, než řidič šlápne na brzdu. Tady opět přichází překvapení, brzdy lze dávkovat s milimetrovou přesností, účinek je hezky progresivní.

 

Rolls-Royce Phantom
Rolls-Royce Phantom
 

Pod kapotou neslyšně přede šestatřičtvrtělitrový dvanáctiválec s výkonem 338 kW (460 koní). Je atmosférický, takže nástup výkonu je hezky plynulý. Aby dopřál posádce opravdu hladkou jízdu, je spojený s osmistupňovým měničovým automatem, který posílá točivý moment 750 newtonmetrů na zadní kola. Stojí za připomínku, že původně BMW plánovalo osadit phantom devítilitrovým šestnáctiválcem.

Na stovku se velikánská limuzína dostane za necelých 6 sekund a uvnitř to vypadá, jako by se nic nedělo. Velká setrvačnost auta znamená překvapení v případě spotřeby. Ve městě jsme se dostali na 25 litrů a výrobcem udávaných 22,8 není nereálných, na delších vzdálenostech tentokrát průměr 14,8 litru na 100 kilometrů také nemusí být utopií.

Hlavně klid

Phantom se řídí vlastně snadněji než ghost s trochu komplikovanějšími tvary. A řidič tu má mnohem větší pocit nadřazenosti. Toho ale není třeba zneužívat, ba naopak, atmosféra na palubě je uklidňující a ta nejlepší pohoda tu vládne při rozvážné (byť ne nutně pomalé) jízdě. Už se ani nedivím, že čím dál více majitelů Rolls-Royců si své vozy řídí samo. Platí to i u phantomu, asi 40 % majitelů usedá za volant. U nonkonformích milionářů zastane bez problémů i roli rodinného auta. Do zavazadlového prostoru se vejde 460 litrů nákladu.

 

Rolls-Royce Phantom
 

Tu vlastně zvládá skvěle, protože je prostorný a komfortní. Obří rozměry auta navíc nabádají k obezřetné jízdě, takže rodinu určitě nevysypete. Komfort a luxus na palubě phantomu pak nemají obdoby. A ony tolikrát omílané koberečky z ovčí vlny jsou tak husté a měkké, že do nich zapluje téměř celá bota. Jen čistit je ale bude pořádná práce.

Auto se po silnici pohybuje téměř neslyšně a posádka je dokonale izolována od jakýchkoli nerovností vozovky. Chcete příklad? Klasický retardér se dá přejet v pohodě padesátkou, a to i když je to některý ze zákeřnějších kusů. Posádka to ani nezaznamená, karoserie se na vzduchovém podvozku ani nehne a od kol se ozve jen velmi tlumený zvuk. Řidič ve volantu o rázu ví, ale také to není nic, co by mu mělo vzít kontrolu z rukou, prostě jen jemné upozornění na to, co se děje. Možná by to přes retardér šlo bez sebemenšího zachvění i rychleji, ale to už jsem nezkoumal.

Za všech okolností je tu naprostý klid a ticho, jediným mírně rušivým prvkem je zvuk blinkrů, který k vytříbeným detailům auta tolik nepasuje. Wraith a ghost ho mají decentnější. Boční skla jsou tak tlustá, že si někdo může myslet, že jsou neprůstřelná. Nejsou, ale opět skvěle izolují.

Kůže všude je ta nejjemnější, jakou v autech najdeme a dřevěné obložení nemá chybu. Sedadla jsou velkorysá a extrémně pohodlná, mají příjemně dlouhé sedáky. Vzadu jde polstrování i hezky do stran, místa je tu přehršel a to ještě existuje prodloužená verze. Uprostřed pod zadními sedadly pak nacházím i malou ledničku, z jejího čelního panelu se dá vyklopit duo držáků na skleničky na šampaňské. Také tu jsou konferenční stolky, ze kterých se dá vyklopit velký displej palubního zábavního systému.

Moderní staromilec

V loketní opěrce mezi zadními sedadly se ukrývá zásuvka a v ní ovládání zábavního sytému, i vpředu je ovladač iDrive známý z BMW schován ve výklopné zásuvce se silnou dřevěnou stěnou. Stejně tak se přední sedadla nastavují ovladači v přední středové loketní opěrce. Displej palubního systému vpředu se dá schovat za dřevěná dvířka. Ovládání klimatizace pro každé sedadlo probíhá pomocí otočných koleček namísto digitálního panelu. Tempomat ovládá páčka, žádná podivná změť tlačítek na volantu. Relativně málo tlačítek trochu mate, spousta jich je hezky skryta, takže když nejsou potřeba, řidiče ani další členy posádek neruší. Přispívá to k uklidňující atmosféře.

 

Rolls-Royce Phantom
 

Pod tím vším je ale vlastně docela moderní technika, včetně již zmiňovaného kamerového systému. Jediné, co phantom oproti ghostu a dalším menším modelům postrádá, je bezklíčkový přístup. Auto se prostě odemyká ovladačem centrálního zamykání a elektronický klíč je nutné pro nastartování vložit do zdířky.

Jen samotné nastupování do Rolls-Roycu Phantom je zážitek. Dveře se otevírají proti sobě a jak řidič, tak cestující vzadu do auta doslova vkročí. Není potřeba se přitom příliš hrbit, phantom je hodně vysoký. Na zadní sedadla posádka hezky zapadne a dveře se dají zavřít tlačítkem – tentokrát u zadního sloupku. Ten je tak mohutný, že se za něj v pohodě schová tvář pasažéra, tak vzad jsou sedadla posunuta. Chrání to soukromí těch, kdo tu cestují.

Plný výjimečnosti

Rolls-Royce Phantom je opravdu vpravdě výjimečné auto, byť to může znít jako klišé. Jeho komfort nenabídne snad žádný jiný vůz, šanci má asi jen Bentley Mulsanne. Klid a ticho na palubě jsou tu neskutečně uklidňující a je až překvapivé, jak se tento silniční obývák snadno řídí. Ne, není to nejlepší auto na světě, takové prostě neexistuje už proto, že každý má trochu jiné nároky. Ale v mnoha ohledech dodnes i po 13 letech výroby nastavuje měřítka a prostě nejlepší je. Bohužel, kdo si jej nestihl objednat, má smůlu. Nový phantom už koupit nejde, ani kdybyste měli oněch 10 milionů korun, na kterých zhruba ceny začínaly.